Jdi na obsah Jdi na menu
 


CEZKUO

Ekonomie - Mikroekonomie
Ekonomie jako věda:                                     6.10
•    Prošla velkým vývojem, neustále se vyvíjí a vyvíjet bude
•    Počátky už ve starověku, tehdy spíše jako součást filosofických úvah (Aristoteles, Platon)
•    Z této doby pochází pojem ekonomie
o    Oikos – dům, nomos - zákon
•    Za první dochovanou práci pojednávající o ekonomii je považován Xenofonův Oikonomikos (401 – 399 př.n.l)

•    Praktická věda, její znalost pomáhá každému člověku orientovat se v otázkách běžného ekonomického i politického života
•    Věda společenská
•    Nejobecnější ekonomická věda
•    Je základem pro racionální ekonomické myšlení a jednání
•    Hledá pohnutky lidí, které je vedou k tomu, aby uspokojovali nějaké své potřeby, způsoby, jakými je mohou uspokojit, ochotu lidí něco vyrábět
•    Zkoumá člověka s jeho neomezenými potřebami ve světě s omezenými zdroji
•    Jedním z jejich poslání je hledat a nalézt takové způsoby umístění a využiotí vzácných zdrojů, které vedou k co nejefektivnějšímu dosažení lidských cílů
•    Úzce spojená s dalšími obory, jako například matematika, psychologie, účetnictví, statistika apod.
Ekonomika
•    Představuje shrnutí hospodaření (činnosti) určitého ekonomického subjektu
•    Ekonomická teorie vychází z předpokladu, že člověk se chová racionálně. Racionální chování firem spočívá v jednání vedoucím k maximalizaci zisku
Základní ekonomické pojmy
Mikroekonomie
•    Část ekonomie, která se zabývá především chováním jednotlivých ekonomických subjektů (domácnosti, firmy, stát), jejich rozhodováním a vzájemnými vztahy
Mikroekonomie
•    Část ekonomie, která zkoumá ekonomiku jako celek a jeho začlenění do světové ekonomiky, zabývá se národohospodářskými souvislostmi (EU, světová ekonomika,..)
•    Snaží se popsat poruchy a příčiny, které vyvádí ekonomiku z rovnováhy a najít takové nástroje a mechanismy, které ji do rovnováhy navrací

Pozitivní ekonomie
•    Popisuje ekonomický život takový, jaký ve skutečnosti je
•    Objektivně popisuje stav a chování skutečné dané ekonomiky
•    Nesoudí, nestanovuje žádní cíle, kvalitativně nehodnotí
•    Nejdůležitějším nástrojem jsou skutečná data a údaje
•    Úzce spojena s dalšími obory jako například matematika, psychologie, účetnictví, statistika
•    Je spíše formálně – logická
Normativní ekonomie
•    Snaží se stanovit, co je nutné, možné, vyjadřuje se k tomu, co se smí, nesmí, co by mělo být
•    Vynáší soudy, kvalitativně a subjektivně hodnotí
•    Má za cíl konstruovat předobraz dokonalejšího ekonomického systému
•    Hodnotí stav určité ekonomiky, naznačuje, jak by to v ideálním případě mělo fungovat, doporučuje
•    Je spíše společenská
Základní ekonomická otázka řeší:
CO vyrábět
•    Jaké výrobky vyrábět a služby nabízet s ohledem na požadavky potřebitelů, s tím je spojena pak i otázka množství, kvality a sortimentu produkce
PRO KOHO vyrábět
•    Jaké je nejvhodnější rozdělení produkce mezi jednotlivce
JAK vyrábět
•    Jaké zvolit výrobní faktory, jejich množství a vhodnou kombinací, jakou použít technologii a jak práci zorganizovat, aby využití výrobních faktorů bylo co nejúčelnější a nejeefektivnější a bylo dosaženo požadované produkce
Ekonomický systém
V rámci ekonomického systému se uskutečňuje:
•    Výroba – přeměna vstupů na výstupy
•    Spotřeba – spotřebitel se rozhoduje o nákupu statků a služeb podle svých preferencí a využívá k tomu svůj důchod, který nabyl poskytnutím vstupů výroby
•    Směna – výměna jedněch statků resp. Služeb za druhé, je uskutečňována subjekty na trhu
Dobře fungující ekonomický systém
•    Alokuje zdroje pro jejich využití ve výrobě
•    Kombinuje zdroje za účelem výroby statků a služeb
•    Rozděluje vyrobené statky a služby
•    Zabezpečuje dynamiku spotřeby
Tržní
•    Ceny jsou utvářeny vzájemnými vztahy a reakcemi nabídky a poptávky
•    Chybí regulace státem
Centrálně plánovaný
•    Ekonomika je řízena na základě centrálního plánu a plánováním na nižších úrovních
•    Významné postavení státního (i podnikového) nomopolu
Zvykový
•    Ekonomické chování velmi ovlivněného tradicemi
Smíšený
•    Vychází z tržních principů
•    Patrně zásahy státu především tam, kde tržní mechanismy selhávají
Statek
•    Věc, nebo služba, která slouží k uspokojení potřeb ekonomických subjektů
•    Volný – volně k dispozici, množství je větší, než množství potřebné
•    Vzácný – množství je omezené, menší než množství potřebné
•    Žádoucí – spotřeba zvyšuje užitek spotřebitele
•    Nežádoucí – spotřeba snižuje užitek spotřebitele
•    Lhostejný - spotřeba užitek spotřebitele neovlivňuje
•    Nezbytný – růst poptávky po statku je menší, než růst důchodu
•    Normální – poptávané množství roste s růstem důchodu spotřebitele
•    Luxusní - růst poptávky je větší než růst důchodu
•    Veřejný – statek kolektivní spotřeby – nezmenšuje spotřebu dalších jednotek, z jeho spotřeby je obtížné vyloučit spotřebitele (národní obrana)
•    Soukromý – nemá žádnou vlastnost statku veřejného
•    Smíšený – pouze jedna vlastnost statku veřejného
•    Substituty – statky, které se navzájem nahrazují
•    Komplementy – statky, které se navzájem doplňují
•    Indiferentní  - statky, které spolu nemají nic společného
•    Inferiorní  - méněcenný statek
Vzácnost statků
•    Vede k ním omezenost zdrojů, včetně času
•    Implikuje nutnost výběru
•    Ne každý zdroj může být využit pro jiný účel
•    Nelze uspokojit všechna přání (jednotlivce ani společnosti)
•    Většina statků je vzácných
•    Záleží na okolnostech
Volba
•    Záměna jednoho cíle za druhý
•    Realizace jednoho záměru znamená obětování záměrů jiných
•    Hodnota obětovaného nerealizovaného záměru je ztrátou, nákladem realizovaného
•    Implikuje nutnost výběru
Alternativní náklad
•    Představuje hodnotu ztracené výhody z relativně zamítnuté nejlepší alternativy
Nákladem obětované příležitosti
•    Hodnota nejlepší nerealizované alternativy, využití příslušného statku nebo služby
 Ekonomické subjekty
Domácnosti
•    Nejdůležitější ekonomický subjekt
•    Národohospodářský sektor zahrnující všechny jednotky, jejichž funkcí je spotřeba
•    Na základě kupní rozhodnutí domácností se firmy rozhodují o produkci
•    Vlastníci výrobních faktorů (půda, práce, kapitál)
•    VF firmám prodávají nebo pronajímají a získávají za to důchod (plyne na daně a spotřební výdaje, osobní úspory)
•    Získávají také transferové platby
•    Nakupují od firem statky a služby
•    Minimalizace nákladů
•    Maximalizace užitku
Firmy
•    Subjekty výrobní, prodejní nebo poskytující služby
•    Poptávají výrobní faktory, jejichž přeměnou ve statky, nebo služby a jejich následným prodejem se snaží dosáhnout zisku
•    Meziprodukt (část statků, která koluje v rámci sektoru firmy)
•    Získávají důchody v podobě výdajů ostatních subjektů na nákup statků a služeb (soukromé, vládní), transferové platby
•    Ekonomické subjekty patřící do sektoru firmy
Stát
•    Ovlivňuje trh
•    Odstraňuje negativní dopady trhu na ekonomiku
•    Aktivní účastník tržního mechanismu
•    Nákupy statků a služeb, státní zakázky
•    Je představován soustavou veřejných rozpočtů (státní rozpočet, místní rozpočty, rozpočty fondů hospodařících s povinnými odvody a dalšími)
•    Příjmy: především daně, povinné odvody na soc. a zdrav. Poj.)
•    Výdaje: vládní nákupy statků a služeb (vládní spotřeba, vládní investice), transferové platby
Výrobní faktory
Práce
•    Je cílevědomá lidská činnost, kterou člověk přeměňuje zdroje k uspokojení svých potřeb
•    Primární výrobní faktor
•    Cenou práce jako výrobního činitele je mzda
•    Nominální mzda se odvíjí od sazby mzdy za hodinu, týden apod.
•    Reálná mzda vyjadřuje, kolik si toho za ní může příjemce koupit, je upravená o inflaci, čím vyšší bude inflace, tím méně si za stejnou mzdu koupíme (ceny výrobků, které pořizujeme, vzrostou)
Množství práce, které je v ekonomice k dispozici závisí na:
•    Počtu práceschopných a k práci ochotných osob
•    Délkou pracovní doby
•    Intenzitou práce i množství práce vynaložené na časovou jednotku

•    Produktivita práce je vyjádřena jako množství statků a služeb vyprodukovaných jedním pracovníkem za určitou časovou jednotku
Půda
•    Je součástí přírody, není produktem lidské práce
•    Primární výrobní faktor
•    Je statkem vzácným, její množství není neomezené
•    Jsou myšleny i přírodní zdroje – drahé kovy, nerosty…
•    Důchodem plynoucím z renty je pozemková renta
•    Úrodnost půdy, výtěžnost půdy
Kapitál
•    Prostředky pomocí kterých probíhá výroba – poskytování služeb
•    Nejsou spotřebovány jednorázově, ale do procesu výroby vstupují opakovaně – stroje, budova apod. se záměrem dosáhnout zisku
•    Jako kapitál jsou označovány věcné statky, výrobní prostředky, peníze, patenty, cenné papíry apod.… vše co přináší vlastníkovi zisk
•    Dnes se hovoří také o lidském kapitálu, znalostech a dovednostech pracovníků, který může několikanásobně zvýšit zisk firmy
•    Technologie
Čas
•    Další významný výrobní faktor
Substituce výrobních faktorů
•    Proces vzájemného nahrazování výrobních faktorů

 

Trh a tržní mechanismus                                 13.10
Trh
•    Místo, kde se střetává nabídka s poptávkou
•    Nabízející – prodávající chtějí směnit své zboží za peníze a poptávající nakoupit za co nejméně
•    Kupující mají zájem své peníze směnit za zboží
•    Nabízející má zpravidla zájem prodat za co nejvyšší cenu
•    Kupující má zpravidla zájem získat zboží za cenu co nejnižší

Poptávka (demand – D)
•    vyjadřuje vztah mezi množstvím zboží nebo služby, které si chce spotřebitel na trhu koupit a cenou, kterou je spotřebitel ochoten za ně zaplatit
•    s rostoucím množstvím, které spotřebitel poptává, klesá cena, kterou je ochoten za statek zaplatit a naopak
•    čím větší nedostatek spotřebitel pociťuje-> tím vyšší cenu je ochoten zaplatí
•    roste nakupované množství – klesá ochota platit stále vysokou cenu

Determinanty poptávky – faktory, které vyvolávají změnu poptávky
•    růst poptávky = posun poptávkové křivky doprava
•    pokles poptávky = posun poptávkové křivky doleva
•    změna ceny daného statku = změna množství, posun po křivce


Poptávka roste, když:
•    roste počet kupujících
•    daný statek se stane módním
•    roste nominální důchod spotřebitele
•    se zvýší cena substitutů statku
•    se sníží cena komplementů statku
•    budou růst preference spotřebitele ve prospěch daného statku
•    spotřebitelé budou očekávat, že se v budoucnu zvýší cena statku nebo zhorší jeho dostupnost

Poptávka klesá, když
•    klesá počet kupujících
•    daný statek vychází z módy
•    klesá nominální důchod spotřebitele
•    se sníží cena substitutů statku
•    se zvýší cena komplementů statku
•    budou klesat preference spotřebitele ve prospěch daného statku
•    spotřebitelé budou očekávat, že se v budoucnu sníží cena statku nebo zlepší jeho dostupnost

Nabídka (supply – S)
•    vyjadřuje vztah mezi množstvím zboží a služeb, které výrobci a poskytovatelé nabízejí na trhu a cenou, kterou za to vyžadují
•    čím vyšší je cena na trhu, tím jsou výrobci ochotní nabízet větší množství statku a naopak


Nabídka roste, když:
•    se bude snižovat cena výrobních nákladů (výrobce bude do ceny zahrnovat nižší náklady)
•    když budou příznivé klimatické podmínky pro zemědělskou výrobu
•    se výrazně změní technologie a dojde k technickému pokroku (výroba je efektivnější, je možné vyrábět za nižší náklady na jednotku)
•    se bude zvyšovat počet výrobců

Nabídka klesá, když:
•    se bude zvyšovat cena výrobních nákladů (výrobce bude do ceny zahrnovat vyšší náklady)
•    když budou horší klimatické podmínky, nedostatek srážek
•    výrazné výkyvy teploty, přemnožení škůdců a ostatní negativní nepředvídatelné vlivy ovlivňující zemědělskou výrobu
•    se bude snižovat počet výrobců
•    se zvýší riziko podnikání

Posun po křivce






Trh:
•    místo, kde se střetává nabídka s poptávkou
•    poptávané množství = nabízená cena – pak se jedná o rovnovážnou cenu
•    Je-li cena vyšší, než rovnovážná, kupující nemají příliš zájem nakupovat, výrobci se naopak snaží využít vysoké ceny a nabízet větší množství, pak se jedná o přebytek zboží (QS>QD)
•    Výrobci jsou tak nuceni cenu snižovat. Sníží-li se cena pod cenu rovnovážnou, kupující více kupují, výrobci naopak přestávají mít takový zájem své zboží za tak nízkou cenu nabízet. Na trhu pak vzniká nedostatek zboží (QD<QS)
•    Vlivem faktorů, které mění nabídku a poptávku a vyvolávají posun poptávkové a nabídkové křivky, se pak při každé změně vytváří i nový rovnovážný bod.
•    Podle pružnosti poptávky a nabídky, tedy jejich citlivosti a reakce na změnu ceny (sklonu obou křivek), trh k rovnováze směřuje nebo nesměřuje.
Tlumená oscilace se taktéž nazývá konvergující     
Explozivní oscilace je divergující     
Něco mezi tím je rovnoměrná oscilace     
Renta spotřebitelů
•    na trhu statku nakupují jednotliví spotřebitelé, kteří jsou ochotni za statek nabídnout různou cenu
•    to, o kolik je spotřebitel ochoten za statek zaplatit více než by zaplatil při rovnovážné tržní ceně, je přebytkem spotřebitele
•    součet všech přebytků za všechny spotřebitele se nazývá celková renta spotřebitelů
Renta výrobců
•    podobně to vypadá i u výrobců, kteří mají různé podmínky výroby a odbytu, různě vysoké náklady, mezi výrobci se pak liší cena, za kterou jsou ochotní statek na trhu nabízet
•    to, o kolik je tržní rovnovážná cena vyšší než cena, za kterou je výrobce ochoten nabídnout svůj výrobek či služby, je přebytkem výrobce
•    součet přebytků výrobců se nazývá celková renta výrobců
 
Elasticita (pružnost) poptávky
•    vypovídá o tom, nakolik poptávka reaguje na změny daných determinant (faktory, které ji ovlivňují
Cenová elasticita poptávky
•    vypovídá o tom, o kolik procent se změní poptávané množství statku, změní-li se jeho cena o procento a důchod spotřebitele a ceny ostatních statků zůstanou nezměněny (konstantní).
•    Podíl procentuální změny poptávaného množství a procentuální změny ceny daného statku

Cenová bodová elasticita se používá pro malé cenové změny.     
Cenová intervalová elasticita se používá pro větší cenové změny.     
Elastická poptávka – způsobí-li jednoprocentní změna ceny daného statku změnu jeho poptávaného množství o více než jedno procento.
     
Dokonale (absolutně) elastická poptávka – způsobí-li jednoprocentní růst ceny daného statku nekonečně velkou změnu v poptávaném množství.
     
Neelastická poptávka – způsobí-li jednoprocentní změna ceny daného statku změnu jeho poptávaného množství o méně než jedno procento     
Dokonale (absolutně) neelastická poptávka – nezpůsobí-li jednoprocentní změna ceny daného statku žádnou změnu jeho poptávaného množství – poptávka vůbec nereaguje na změnu ceny daného statku    uz nemam ten puvodni graf, proste je to ze zhora dolu

Faktory ovlivňující elasticitu poptávky
•    čím lepší má statek substituty (čím snadněji je možné ho nahradit jiným statkem), tím je poptávka po něm pružnější
•    čím vyšší podíl na celkových výdajích představují výdaje na daný statek, tím je poptávka po něm cenově elastičtější
•    v kratším období spotřebitel reaguje na cenu méně citlivěji než v dlouhém (poptávka je tedy v krátkém období méně elastická než v dlouhém, kdy už kupující nachází různá řešení nebo naopak výhody změny ceny statku a na změnu už výrazněji reaguje)
Důchodová elasticita poptávky
•    vypovídá, o kolik procent se změní poptávané množství daného statku, změní-li se nominální důchod spotřebitele o jedno procento
•    podíl procentuální změny poptávaného množství a procentuální změny důchodu spotřebitele

Hodnoty důchodové elasticity
EY > 1
•    v případě luxusního statku, potravin vyšší kvality – jednoprocentní změna důchodu spotřebitele způsobí změnu poptávaného množství o více než jedno procento
EY =1
•    jde o jednotkovou elasticitu – jednoprocentní změna důchodu spotřebitele způsobí jednoprocentní změnu poptávaného množství
EY<1
•    v případě nezbytného statku – jednoprocentní změna důchodu spotřebitele má za následek změnu poptávaného množství o méně než jedno procento, spotřebitel příliš nereaguje na změnu ceny statku, který je pro něj nezbytný a bude ho kupovat v podobném množství bez ohledu na změnu ceny
EY  > 0
•    V případě statku normálního – růst důchodu spotřebitele způsobí růst poptávaného množství a naopak, klesá-li důchod spotřebitele, klesá i poptávané množství statku
EY  < 0
•    V případě statku inferiorního – růst důchodu spotřebitele vede k poklesu poptávaného množství, spotřebitel si může dovolit s ůrstem důchodu hodnotnější zboží, tudíž poptávka po inferiorním v tomto případě klesne a naopak
Křížová cenová elasticita
•    vypovídá o tom, o kolik procent se změní poptávané množství daného statku, změní-li se cena statku jiného o procento, vypovídá
•    podíl procentuální změny poptávaného množství statku A a procentuální změny ceny statku B
•    v případě 2 substitutů je křížová cenová elasticita kladná, jelikož v podílu jsou dvě kladné změny
•    zvýší-li se cena statku, je logické, že poptávka po něm poklesne a vzroste poptávka po jeho substitutu, který se stal v porovnání s ním levnější, pro spotřebitele bude tudíž výhodnější kupovat ve větším množství substitut a v menším daný zdražený statek v případě 2 komplementů je křížová cenová elasticita záporná, jelikož v podílu je kladná a záporná změna
•    zvýší-li se cena daného statku, je opět logické, že poptávka po něm klesne
Cenová elasticita nabídky
•    vypovídá o tom, o kolik procent se změní nabízené množství statku, změní-li se jeho cena o procento a ceny ostatních statků zůstanou nezměněny (konstantní)
•    vychází kladné znaménko
•    Elasticitu nabídky snižuje (negativně ovlivňuje):
o    kratší doba trvanlivosti
o    rostou-li rychleji náklady než produkce
o    nemožnost vyrábět stejnou technologií substituční statek
o    kratší období
Teorie užitku                                     20.10
•    Jedinec spotřebovává statky  a služby za účelem uspokojení nějaké své potřeby.
•    To, co mu spotřeba statku nebo služby přináší, uspokojení, potěšení se nazývá užitkem.
Kardinalistická teorie
•    předpokládá měřitelný užitek
•    uměle stanovené jednotky – utily
•    nepřímé měření užitku penězi

•    Křivka zachycuje kombinace spotřebovávaného množství2 statků, které přinášejí spotřebiteli stejně vysoký užitek, se nazývá indiferentní křivka.
•    Souhrn všech indiferentních křivek je označován jako síť nebo mapa indiferentních křivek
•    Křivka se označuje písmenem U nebo TU.
•    Jakmile je dosaženo bodu nasycení, je mezní užitek nulový.
Zákon klesajícího mezního užitku
•    vyjadřuje skutečnost, že s růstem spotřebovaného množství určitého statku celkový užitek roste (do bodu nasycení), ale čím dál tím pomaleji, mezní užitek s růstem spotřebovaného množství klesá.
Individuální poptávka spotřebitele
•    kolik statků spotřebitel koupí je vyjádřeno jeho poptávkou
•    poptávka zachycuje vztah mezi cenou statku a poptávaným množstvím, vždy za jinak stejných podmínek
•    spotřebitel bude nakupovat takové množství statku nebo služby, dokud se mezní užitek nevyrovná ceně statku – (za předpokladu, že je konstantní důchod spotřebitele)
Paradox hodnoty
•    18. století, nejčastěji je spojován s Adamem Smithem
•    Proč voda, která je velmi užitečná, má nízkou cenu, zatímco diamanty, jejichž užitečnost je nízká, mají cenu tak vysokou?
•    Paradox zcela vyřešen až o mnoho let později nástupem neoklasické ekonomie – prostřednictvím teorie užitku
•    Diamanty jsou vzácné – celkový užitek nízký (jsou málo užitečné), mezní užitek vysoký
•    Voda je relativně volně k dispozici – mezní užitek nízký, celkový užitek vysoký
•    Cena se rovná meznímu užitku. (voda levná, diamanty, drahé)
Ordinalistická teorie
•    užitek není přímo měřitelný
•    lze ho vyjádřit na základě preferencí spotřebitel mezi dvěma statky
•    Křivka zachycující kombinace spotřebovávaného množství 2 statků, které přinášejí spotřebiteli stejně vysoký užitek, se nazývá indiferenční křivka
•    Souhrn všech indiferentních křivek je označován jako síť nebo mapa indiferenčních křivek
Klesající a konvexní charakter indiferentních křivek
•    za předpokladu, že lidé spotřebovávají běžné statky, jsou indiferentní křivky klesající a mají konvexní tvar
•    oba spotřebovávané statky jsou pro spotřebitele pozitivní, přinášejí mu kladný užitek, vzdát se určitého počtu jednoho z nich znamená tedy pro spotřebitele újmu, která musí být kompenzována zvýšením množství druhého statku, jinak by výsledný celkový žitek nemohl být stejný
•    mezní míra substituce musí být záporná, což odpovídá klesající indiferenční křivce
•    Kombinace ležící na indiferentní křivce dále od počátku os přinášejí vyšší celkový užitek.
•    S potřebitel dosáhne svého optima, jestliže podíl mezních užitků dvou statků se rovná podílu jejich cen, neboli podíl mezního užitku a ceny jednoho statku se musí rovnat podílu mezní užitku a ceny druhého statku.
•    Poměr, v jakém jsou statky zaměňovány, se nazývá mezní míra substituce.
o    MRS1/2 udává množství statku 2 za jednotkový přírůstek statku 1.
 
•    Spotřebitel se rozhoduje nejen na základě preferencí, ale také podle cen statků a polde svého důchodu rozpočtové omezení.
Y = P0Q2 + P1Q2




Rozpočtová přímka                          ->                        ->
Celkový užitek
•    zachycuje uspokojení či potěšení, které spotřebitel získává z celkové spotřeby (všech jednotek) daného zboží nebo služby
TU = f(q)
Mezní užitek
•    je užitek, který spotřebitel získává z poslední či dodatečné jednotky daného statku nebo služby
•    Vyjadřuje, jak se změní celkový užitek jestliže dojde ke zvýšení spotřebovaného statku nebo služby o jednu jednotku
•    Jakmile je dosaženo bodu nasycení, je mezní užitek nulový

Zákon klesajícího mezního užitku
•    Vyjadřuje skutečnost, že s růstem spotř.množství určitého statku celkový užitek roste(do bodu nasycení), ale čím dá tím pomaleji, mezní užitek s růstem spotřebovaného množství klesá
Individuální poptávka spotřebitele
•    Kolik statků spotřebitel koupí je vyjádřeno jeho poptávkou
•    Poptávka zachycuje vztah mezi cenou statku a poptávaným množstvím, vždy za jinak stejných podmínek
•    Spotřebitel bude nakupovat takové množství statku nebo služby, dokud se mezní užitek nevyrovná ceně statku (za předpokladu, že je konstantní důchod spotřebitele)
Paradox hodnoty
•    18.století, nejčastěji je spojován s Adamem Smithem
•    Proč voda, která je velmi užitečná, má nízkou cenu, zatímco diamanty, jejichž užitečnost je nízká, mají cenu tak vysokou?
•    Paradox zcela vyřešen až o mnoho let později nástupem neoklasické ekonomie – prostřednictvím teorie užitku
•    Diamanty jsou vzácné – celkový užitek nízký (jsou málo užitečné), mezní užitek vysoký
Ordinalistická teorie užitku
•    Křivka zachycující kombinace spotřebovávaného množství 2 statků, které přinášejí spotřebiteli stejně vysoký užitek, se nazývá indiferenční křivka
•    Souhrn všech indiferenčních křivek je označován jako síť nebo mapa indiferenčních křivek
Klesající a konvexní charakter indiferečních křivek
•    Za předpokladu, že lidé spotřebovávají běžné statky, jsou indiferenční křivky klesající a mají konvexní tvar
•    Oba spotřebovávané statky jsou pro spotřebitele pozitivní, přináší mu kladný užitek, vzdát se určitého počtu jednoho z nich znamená tedy pro spotřebitele újmu, která musí být kompenzována zvýšením množství druhého statku, jinak by výsledný celkový užitek nemohl být stejný
•    Mezní míra substituce musí být záporná, což odpovídá klesající indiferenční křivce
•    Kombinace ležící na indiferenční křivce dále od počátku os přinášejí vyšší celkový užitek

•    Spotřebitel dosáhne svého optima, jestliže podíl mezních užitků těchto dvou statků se rovná podílu jejich cen, neboli podíl mezního užitku a ceny jednoho statku se musí rovnat podílu mezního užitku a ceny druhého statku

•    Poměr, v jakém jsou statky zaměňovány, se nazývá mezní míra substituce

•    Spotřebitel se rozhoduje nejen na základě preferencí, ale také podle cen statků a podle svého důchodu

FIRMA
Firma
•    základní výrobní jednotka, která vyrábí a/nebo prodává určité statky nebo poskytuje služby
•    tržní subjekt, který přeměňuje zdroje na statky
•    najímá práci a nakupuje další vstupy nutné pro její činnost
Podnik (podle znění zákona)
•    soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání
•    k podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit
•    v praxi je podnikem pouze jedna provozovna, která je součástí firmy
Základní cíle firmy
•    maximalizace zisku
•    dlouhodobé přežití na trhu
•    zaujmutí určitého podílu na trhu
•    maximalizace obratu (tržeb, příjmů)
•    růst a expanze
•    a jiné
2 základní typy subjektů:
•    Podnikatelské (zisk) x nepodnikatelské (veřejný prospěch)
Podnikatel
•    podle obchodního zákoníku osoba:
•    zapsaná v obchodním rejstříku
•    podnikající na základě živnostenského oprávnění nebo jiného oprávnění podle zvláštních předpisů nebo je fyzickou osobou, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštních předpisů
Právnická osoba
•    Sdružení osob nebo majetku, společenský útvar (organizace, společnost, sdružení apod.)
Firma - produkce
Produkční funkce vyjadřuje:
•    vztah mezi tím, kolik výrobního faktoru musí firma do výroby vložit a kolik produkce jí to přinese
•    maximální výstup, který je firma schopna při dané specifické kombinaci vstupů (výrobních faktorů) a za využití dané technologie za určité období vyrobit
•    Q = f(L, K, …)

TP - Celkový produkt
•    celkové množství produkce, které přinese dané množství práce při neměnném kapitálu (krátké období)
AP - Průměrný produkt
•    výstup připadající na jednotku vstupu
•    množství produkce, které přinese jedna jednotka výrobního faktoru
•    produkce děleno množství výrobního faktoru
MP - Mezní produkt
•    kolik jednotek produkce přinese další vložená jednotka vstupu do výroby
•    například kolik výrobků přinese zapojení dalšího (posledního) pracovnáka do výroby
•    první derivaci funkce Q podle L nebo K
Výrobní faktory
•    Variabilní – mění se s množstvím produkce (mzda, práce)
•    Fixní – při změně množství produkce zůstávají konstantní (kapitál)

•    Krátké období - variabilní a fixní vstupy, faktory
•    Dlouhé období – všechny variabilní, proměnlivé

Výnosy z variabilního vstupu                             27.10
Rostoucí
•    produkce roste rychleji než vstup
•    každá další zapojená jednotka výrobního faktoru je produktivnější než předcházející
Klesající
•    produkce roste pomaleji než vstup
•    každá další zapojená jednotka výrobního faktoru je méně produktivní než předcházející
Průběh produkční funkce










Inflexní bod produkční funkce
•    bod, ve kterém se rostoucí výnosy variabilního vstupu mění na klesající výnosy variabilního vstupu
•    v tomto bodě druhá derivace produkční funkce mění znaménko z kladné hodnoty na zápornou, tj.je nulová
Maximum produkční funkce nastává
•    když 
Maximum průměrné produktivity faktoru 
•    když první derivace APF(F) je rovna nule, a to je v případě, kdy 
Optimální množství produkce
Izokosta
•    křivka zachycující stejné celkové náklady na produkci kombinace množství výrobních faktorů, které představují max.využití faktorů při daných cenách a celkově úrovni nákladů
Izokvanta
•    křivka zachycující kombinace množství výrobních faktorů při dosažení stejné produkce
Mezní míra technické substituce
•    poměr, v jakém lze zaměnit množství výr.faktorů při dosažení stejné produkce





IZOKVANTY
Vlastnosti izokvanty
•    izokvanta vzdálenější od počátku představuje kombinace vstupů vedoucí k vyšší úrovni výstupu
•    izokvanty se neprotínají (tvrzení plyne z významu izokvant)
•    izokvanty jsou klesající a konvexní vzhledem k počátku
Dlouhodobá produkční funkce









Výnosy z rozsahu


Náklady
Explicitní
•    určitý obnos peněz vydaných někomu, kdo není vlastníkem firmy
•    skutečně vynaložené prostředky
•    shodné s účetními náklady
Implicitní
•    náklady na zdroje, které firma vlastní, využívá je k provozování vlastní činnosti a nemusí za ně tedy sama sobě platit
•    ve skutečnosti je neplatí
•    náklady obětované příležitosti
•    firma přichází o výnosy, jelikož nevyužívá své zdroje jiným způsobem než právě tím

Firma se snaží maximalizovat zisk a minimalizovat náklady

TC - Celkové náklady
•    funkce celkových nákladů vyjadřuje závislost celkových nákladů na množství výrobních faktorů užitých ve výrobě a na cenách výrobních faktorů
MC - Mezní náklady
•    náklady při výrobě dodatečné jednotky produkce (výstupu)
•    derivace celkových nákladů podle množství produkce
AC - Průměrné náklady
•    náklady na jednotku produkce
•    celkové náklady dělené množstvím produkce

        TC = 400 + 20Q --> FC = 400 VC = 20Q
        AC = 400/Q + 20
        MC = 20


Náklady v krátkém období
•    celkové náklady v krátkém období STC jsou součtem fixních a variabilních nákladů
•    STC = VC + FC
 

Produkční nákladová funkce
•    rostoucí výnosy z variabilního vstupu - produkce roste rychleji než vstup, náklady rostou pomaleji než výstup (při konstantní ceně vstupu)
•    mezi náklady a průměrné náklady klesají
•    klesající výnosy z variabilního vstupu – produkce roste pomaleji než vstup, náklady rostou rychleji než výstup
•    mezní náklady a průměrné náklady rostou
•    konstantní výnosy z variabilního vstupu - produkce roste stejně rychle jako vstup, náklady rostou stejně rychle jako výstup
•    mezní náklady a průměrné náklady jsou konstantní
nákladová funkce (KO)
 
 
Příjmy firmy
TR - Celkové příjmy
•    příjmy za celou produkci
•    cena za jednotku produkce x množství produkce
MR - Mezní příjmy
•    příjmy z každé další vyprodukované jednotky (statku, služby)
AR - Průměrný příjem
•    Příjem z jedné vyprodukované jednotky (statku, služby)

Zisk
•    základní cíl podnikání
•    účetní x ekonomický
•    rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady
•    maximalizuje-li firma zisk, produkuje takové množství, které vychází ze vztahu MR = MC

π(Q)  = TR(Q) - TC(Q)
0 = MC(Q) - MC(Q)

Firma - náklady
TR - TC > 0    zisk
TR - TC < 0     ztráta
TR - TC =     nulový zisk






Zisk
•    Tak dlouho bude firma zvyšovat produkci (odbyt), dokud bude příjem z další prodané jednotky vyšší než náklad na její vyrobení
•    pokud bude vyšší než příjem z ní plynoucí, pak firma bude produkci snižovat
•    celkové příjmy > variabilní náklady --> bude firma pokračovat ve výrobě
•    celkové příjmy < variabilní náklady --> firma nebude pokračovat ve výrobě
•    maximální ztráta, kterou je firma v krátkém období ochotna akceptovat, je ve výši fixních nákladů



Základy tržní struktury                    &n