CEZKUO
Ekonomie - Mikroekonomie
Ekonomie jako věda: 6.10
• Prošla velkým vývojem, neustále se vyvíjí a vyvíjet bude
• Počátky už ve starověku, tehdy spíše jako součást filosofických úvah (Aristoteles, Platon)
• Z této doby pochází pojem ekonomie
o Oikos – dům, nomos - zákon
• Za první dochovanou práci pojednávající o ekonomii je považován Xenofonův Oikonomikos (401 – 399 př.n.l)
• Praktická věda, její znalost pomáhá každému člověku orientovat se v otázkách běžného ekonomického i politického života
• Věda společenská
• Nejobecnější ekonomická věda
• Je základem pro racionální ekonomické myšlení a jednání
• Hledá pohnutky lidí, které je vedou k tomu, aby uspokojovali nějaké své potřeby, způsoby, jakými je mohou uspokojit, ochotu lidí něco vyrábět
• Zkoumá člověka s jeho neomezenými potřebami ve světě s omezenými zdroji
• Jedním z jejich poslání je hledat a nalézt takové způsoby umístění a využiotí vzácných zdrojů, které vedou k co nejefektivnějšímu dosažení lidských cílů
• Úzce spojená s dalšími obory, jako například matematika, psychologie, účetnictví, statistika apod.
Ekonomika
• Představuje shrnutí hospodaření (činnosti) určitého ekonomického subjektu
• Ekonomická teorie vychází z předpokladu, že člověk se chová racionálně. Racionální chování firem spočívá v jednání vedoucím k maximalizaci zisku
Základní ekonomické pojmy
Mikroekonomie
• Část ekonomie, která se zabývá především chováním jednotlivých ekonomických subjektů (domácnosti, firmy, stát), jejich rozhodováním a vzájemnými vztahy
Mikroekonomie
• Část ekonomie, která zkoumá ekonomiku jako celek a jeho začlenění do světové ekonomiky, zabývá se národohospodářskými souvislostmi (EU, světová ekonomika,..)
• Snaží se popsat poruchy a příčiny, které vyvádí ekonomiku z rovnováhy a najít takové nástroje a mechanismy, které ji do rovnováhy navrací
Pozitivní ekonomie
• Popisuje ekonomický život takový, jaký ve skutečnosti je
• Objektivně popisuje stav a chování skutečné dané ekonomiky
• Nesoudí, nestanovuje žádní cíle, kvalitativně nehodnotí
• Nejdůležitějším nástrojem jsou skutečná data a údaje
• Úzce spojena s dalšími obory jako například matematika, psychologie, účetnictví, statistika
• Je spíše formálně – logická
Normativní ekonomie
• Snaží se stanovit, co je nutné, možné, vyjadřuje se k tomu, co se smí, nesmí, co by mělo být
• Vynáší soudy, kvalitativně a subjektivně hodnotí
• Má za cíl konstruovat předobraz dokonalejšího ekonomického systému
• Hodnotí stav určité ekonomiky, naznačuje, jak by to v ideálním případě mělo fungovat, doporučuje
• Je spíše společenská
Základní ekonomická otázka řeší:
CO vyrábět
• Jaké výrobky vyrábět a služby nabízet s ohledem na požadavky potřebitelů, s tím je spojena pak i otázka množství, kvality a sortimentu produkce
PRO KOHO vyrábět
• Jaké je nejvhodnější rozdělení produkce mezi jednotlivce
JAK vyrábět
• Jaké zvolit výrobní faktory, jejich množství a vhodnou kombinací, jakou použít technologii a jak práci zorganizovat, aby využití výrobních faktorů bylo co nejúčelnější a nejeefektivnější a bylo dosaženo požadované produkce
Ekonomický systém
V rámci ekonomického systému se uskutečňuje:
• Výroba – přeměna vstupů na výstupy
• Spotřeba – spotřebitel se rozhoduje o nákupu statků a služeb podle svých preferencí a využívá k tomu svůj důchod, který nabyl poskytnutím vstupů výroby
• Směna – výměna jedněch statků resp. Služeb za druhé, je uskutečňována subjekty na trhu
Dobře fungující ekonomický systém
• Alokuje zdroje pro jejich využití ve výrobě
• Kombinuje zdroje za účelem výroby statků a služeb
• Rozděluje vyrobené statky a služby
• Zabezpečuje dynamiku spotřeby
Tržní
• Ceny jsou utvářeny vzájemnými vztahy a reakcemi nabídky a poptávky
• Chybí regulace státem
Centrálně plánovaný
• Ekonomika je řízena na základě centrálního plánu a plánováním na nižších úrovních
• Významné postavení státního (i podnikového) nomopolu
Zvykový
• Ekonomické chování velmi ovlivněného tradicemi
Smíšený
• Vychází z tržních principů
• Patrně zásahy státu především tam, kde tržní mechanismy selhávají
Statek
• Věc, nebo služba, která slouží k uspokojení potřeb ekonomických subjektů
• Volný – volně k dispozici, množství je větší, než množství potřebné
• Vzácný – množství je omezené, menší než množství potřebné
• Žádoucí – spotřeba zvyšuje užitek spotřebitele
• Nežádoucí – spotřeba snižuje užitek spotřebitele
• Lhostejný - spotřeba užitek spotřebitele neovlivňuje
• Nezbytný – růst poptávky po statku je menší, než růst důchodu
• Normální – poptávané množství roste s růstem důchodu spotřebitele
• Luxusní - růst poptávky je větší než růst důchodu
• Veřejný – statek kolektivní spotřeby – nezmenšuje spotřebu dalších jednotek, z jeho spotřeby je obtížné vyloučit spotřebitele (národní obrana)
• Soukromý – nemá žádnou vlastnost statku veřejného
• Smíšený – pouze jedna vlastnost statku veřejného
• Substituty – statky, které se navzájem nahrazují
• Komplementy – statky, které se navzájem doplňují
• Indiferentní - statky, které spolu nemají nic společného
• Inferiorní - méněcenný statek
Vzácnost statků
• Vede k ním omezenost zdrojů, včetně času
• Implikuje nutnost výběru
• Ne každý zdroj může být využit pro jiný účel
• Nelze uspokojit všechna přání (jednotlivce ani společnosti)
• Většina statků je vzácných
• Záleží na okolnostech
Volba
• Záměna jednoho cíle za druhý
• Realizace jednoho záměru znamená obětování záměrů jiných
• Hodnota obětovaného nerealizovaného záměru je ztrátou, nákladem realizovaného
• Implikuje nutnost výběru
Alternativní náklad
• Představuje hodnotu ztracené výhody z relativně zamítnuté nejlepší alternativy
Nákladem obětované příležitosti
• Hodnota nejlepší nerealizované alternativy, využití příslušného statku nebo služby
Ekonomické subjekty
Domácnosti
• Nejdůležitější ekonomický subjekt
• Národohospodářský sektor zahrnující všechny jednotky, jejichž funkcí je spotřeba
• Na základě kupní rozhodnutí domácností se firmy rozhodují o produkci
• Vlastníci výrobních faktorů (půda, práce, kapitál)
• VF firmám prodávají nebo pronajímají a získávají za to důchod (plyne na daně a spotřební výdaje, osobní úspory)
• Získávají také transferové platby
• Nakupují od firem statky a služby
• Minimalizace nákladů
• Maximalizace užitku
Firmy
• Subjekty výrobní, prodejní nebo poskytující služby
• Poptávají výrobní faktory, jejichž přeměnou ve statky, nebo služby a jejich následným prodejem se snaží dosáhnout zisku
• Meziprodukt (část statků, která koluje v rámci sektoru firmy)
• Získávají důchody v podobě výdajů ostatních subjektů na nákup statků a služeb (soukromé, vládní), transferové platby
• Ekonomické subjekty patřící do sektoru firmy
Stát
• Ovlivňuje trh
• Odstraňuje negativní dopady trhu na ekonomiku
• Aktivní účastník tržního mechanismu
• Nákupy statků a služeb, státní zakázky
• Je představován soustavou veřejných rozpočtů (státní rozpočet, místní rozpočty, rozpočty fondů hospodařících s povinnými odvody a dalšími)
• Příjmy: především daně, povinné odvody na soc. a zdrav. Poj.)
• Výdaje: vládní nákupy statků a služeb (vládní spotřeba, vládní investice), transferové platby
Výrobní faktory
Práce
• Je cílevědomá lidská činnost, kterou člověk přeměňuje zdroje k uspokojení svých potřeb
• Primární výrobní faktor
• Cenou práce jako výrobního činitele je mzda
• Nominální mzda se odvíjí od sazby mzdy za hodinu, týden apod.
• Reálná mzda vyjadřuje, kolik si toho za ní může příjemce koupit, je upravená o inflaci, čím vyšší bude inflace, tím méně si za stejnou mzdu koupíme (ceny výrobků, které pořizujeme, vzrostou)
Množství práce, které je v ekonomice k dispozici závisí na:
• Počtu práceschopných a k práci ochotných osob
• Délkou pracovní doby
• Intenzitou práce i množství práce vynaložené na časovou jednotku
• Produktivita práce je vyjádřena jako množství statků a služeb vyprodukovaných jedním pracovníkem za určitou časovou jednotku
Půda
• Je součástí přírody, není produktem lidské práce
• Primární výrobní faktor
• Je statkem vzácným, její množství není neomezené
• Jsou myšleny i přírodní zdroje – drahé kovy, nerosty…
• Důchodem plynoucím z renty je pozemková renta
• Úrodnost půdy, výtěžnost půdy
Kapitál
• Prostředky pomocí kterých probíhá výroba – poskytování služeb
• Nejsou spotřebovány jednorázově, ale do procesu výroby vstupují opakovaně – stroje, budova apod. se záměrem dosáhnout zisku
• Jako kapitál jsou označovány věcné statky, výrobní prostředky, peníze, patenty, cenné papíry apod.… vše co přináší vlastníkovi zisk
• Dnes se hovoří také o lidském kapitálu, znalostech a dovednostech pracovníků, který může několikanásobně zvýšit zisk firmy
• Technologie
Čas
• Další významný výrobní faktor
Substituce výrobních faktorů
• Proces vzájemného nahrazování výrobních faktorů
Trh a tržní mechanismus 13.10
Trh
• Místo, kde se střetává nabídka s poptávkou
• Nabízející – prodávající chtějí směnit své zboží za peníze a poptávající nakoupit za co nejméně
• Kupující mají zájem své peníze směnit za zboží
• Nabízející má zpravidla zájem prodat za co nejvyšší cenu
• Kupující má zpravidla zájem získat zboží za cenu co nejnižší
Poptávka (demand – D)
• vyjadřuje vztah mezi množstvím zboží nebo služby, které si chce spotřebitel na trhu koupit a cenou, kterou je spotřebitel ochoten za ně zaplatit
• s rostoucím množstvím, které spotřebitel poptává, klesá cena, kterou je ochoten za statek zaplatit a naopak
• čím větší nedostatek spotřebitel pociťuje-> tím vyšší cenu je ochoten zaplatí
• roste nakupované množství – klesá ochota platit stále vysokou cenu
Determinanty poptávky – faktory, které vyvolávají změnu poptávky
• růst poptávky = posun poptávkové křivky doprava
• pokles poptávky = posun poptávkové křivky doleva
• změna ceny daného statku = změna množství, posun po křivce
Poptávka roste, když:
• roste počet kupujících
• daný statek se stane módním
• roste nominální důchod spotřebitele
• se zvýší cena substitutů statku
• se sníží cena komplementů statku
• budou růst preference spotřebitele ve prospěch daného statku
• spotřebitelé budou očekávat, že se v budoucnu zvýší cena statku nebo zhorší jeho dostupnost
Poptávka klesá, když
• klesá počet kupujících
• daný statek vychází z módy
• klesá nominální důchod spotřebitele
• se sníží cena substitutů statku
• se zvýší cena komplementů statku
• budou klesat preference spotřebitele ve prospěch daného statku
• spotřebitelé budou očekávat, že se v budoucnu sníží cena statku nebo zlepší jeho dostupnost
Nabídka (supply – S)
• vyjadřuje vztah mezi množstvím zboží a služeb, které výrobci a poskytovatelé nabízejí na trhu a cenou, kterou za to vyžadují
• čím vyšší je cena na trhu, tím jsou výrobci ochotní nabízet větší množství statku a naopak
Nabídka roste, když:
• se bude snižovat cena výrobních nákladů (výrobce bude do ceny zahrnovat nižší náklady)
• když budou příznivé klimatické podmínky pro zemědělskou výrobu
• se výrazně změní technologie a dojde k technickému pokroku (výroba je efektivnější, je možné vyrábět za nižší náklady na jednotku)
• se bude zvyšovat počet výrobců
Nabídka klesá, když:
• se bude zvyšovat cena výrobních nákladů (výrobce bude do ceny zahrnovat vyšší náklady)
• když budou horší klimatické podmínky, nedostatek srážek
• výrazné výkyvy teploty, přemnožení škůdců a ostatní negativní nepředvídatelné vlivy ovlivňující zemědělskou výrobu
• se bude snižovat počet výrobců
• se zvýší riziko podnikání
Posun po křivce
Trh:
• místo, kde se střetává nabídka s poptávkou
• poptávané množství = nabízená cena – pak se jedná o rovnovážnou cenu
• Je-li cena vyšší, než rovnovážná, kupující nemají příliš zájem nakupovat, výrobci se naopak snaží využít vysoké ceny a nabízet větší množství, pak se jedná o přebytek zboží (QS>QD)
• Výrobci jsou tak nuceni cenu snižovat. Sníží-li se cena pod cenu rovnovážnou, kupující více kupují, výrobci naopak přestávají mít takový zájem své zboží za tak nízkou cenu nabízet. Na trhu pak vzniká nedostatek zboží (QD<QS)
• Vlivem faktorů, které mění nabídku a poptávku a vyvolávají posun poptávkové a nabídkové křivky, se pak při každé změně vytváří i nový rovnovážný bod.
• Podle pružnosti poptávky a nabídky, tedy jejich citlivosti a reakce na změnu ceny (sklonu obou křivek), trh k rovnováze směřuje nebo nesměřuje.
Tlumená oscilace se taktéž nazývá konvergující
Explozivní oscilace je divergující
Něco mezi tím je rovnoměrná oscilace
Renta spotřebitelů
• na trhu statku nakupují jednotliví spotřebitelé, kteří jsou ochotni za statek nabídnout různou cenu
• to, o kolik je spotřebitel ochoten za statek zaplatit více než by zaplatil při rovnovážné tržní ceně, je přebytkem spotřebitele
• součet všech přebytků za všechny spotřebitele se nazývá celková renta spotřebitelů
Renta výrobců
• podobně to vypadá i u výrobců, kteří mají různé podmínky výroby a odbytu, různě vysoké náklady, mezi výrobci se pak liší cena, za kterou jsou ochotní statek na trhu nabízet
• to, o kolik je tržní rovnovážná cena vyšší než cena, za kterou je výrobce ochoten nabídnout svůj výrobek či služby, je přebytkem výrobce
• součet přebytků výrobců se nazývá celková renta výrobců
Elasticita (pružnost) poptávky
• vypovídá o tom, nakolik poptávka reaguje na změny daných determinant (faktory, které ji ovlivňují
Cenová elasticita poptávky
• vypovídá o tom, o kolik procent se změní poptávané množství statku, změní-li se jeho cena o procento a důchod spotřebitele a ceny ostatních statků zůstanou nezměněny (konstantní).
• Podíl procentuální změny poptávaného množství a procentuální změny ceny daného statku
Cenová bodová elasticita se používá pro malé cenové změny.
Cenová intervalová elasticita se používá pro větší cenové změny.
Elastická poptávka – způsobí-li jednoprocentní změna ceny daného statku změnu jeho poptávaného množství o více než jedno procento.
Dokonale (absolutně) elastická poptávka – způsobí-li jednoprocentní růst ceny daného statku nekonečně velkou změnu v poptávaném množství.
Neelastická poptávka – způsobí-li jednoprocentní změna ceny daného statku změnu jeho poptávaného množství o méně než jedno procento
Dokonale (absolutně) neelastická poptávka – nezpůsobí-li jednoprocentní změna ceny daného statku žádnou změnu jeho poptávaného množství – poptávka vůbec nereaguje na změnu ceny daného statku uz nemam ten puvodni graf, proste je to ze zhora dolu
Faktory ovlivňující elasticitu poptávky
• čím lepší má statek substituty (čím snadněji je možné ho nahradit jiným statkem), tím je poptávka po něm pružnější
• čím vyšší podíl na celkových výdajích představují výdaje na daný statek, tím je poptávka po něm cenově elastičtější
• v kratším období spotřebitel reaguje na cenu méně citlivěji než v dlouhém (poptávka je tedy v krátkém období méně elastická než v dlouhém, kdy už kupující nachází různá řešení nebo naopak výhody změny ceny statku a na změnu už výrazněji reaguje)
Důchodová elasticita poptávky
• vypovídá, o kolik procent se změní poptávané množství daného statku, změní-li se nominální důchod spotřebitele o jedno procento
• podíl procentuální změny poptávaného množství a procentuální změny důchodu spotřebitele
Hodnoty důchodové elasticity
EY > 1
• v případě luxusního statku, potravin vyšší kvality – jednoprocentní změna důchodu spotřebitele způsobí změnu poptávaného množství o více než jedno procento
EY =1
• jde o jednotkovou elasticitu – jednoprocentní změna důchodu spotřebitele způsobí jednoprocentní změnu poptávaného množství
EY<1
• v případě nezbytného statku – jednoprocentní změna důchodu spotřebitele má za následek změnu poptávaného množství o méně než jedno procento, spotřebitel příliš nereaguje na změnu ceny statku, který je pro něj nezbytný a bude ho kupovat v podobném množství bez ohledu na změnu ceny
EY > 0
• V případě statku normálního – růst důchodu spotřebitele způsobí růst poptávaného množství a naopak, klesá-li důchod spotřebitele, klesá i poptávané množství statku
EY < 0
• V případě statku inferiorního – růst důchodu spotřebitele vede k poklesu poptávaného množství, spotřebitel si může dovolit s ůrstem důchodu hodnotnější zboží, tudíž poptávka po inferiorním v tomto případě klesne a naopak
Křížová cenová elasticita
• vypovídá o tom, o kolik procent se změní poptávané množství daného statku, změní-li se cena statku jiného o procento, vypovídá
• podíl procentuální změny poptávaného množství statku A a procentuální změny ceny statku B
• v případě 2 substitutů je křížová cenová elasticita kladná, jelikož v podílu jsou dvě kladné změny
• zvýší-li se cena statku, je logické, že poptávka po něm poklesne a vzroste poptávka po jeho substitutu, který se stal v porovnání s ním levnější, pro spotřebitele bude tudíž výhodnější kupovat ve větším množství substitut a v menším daný zdražený statek v případě 2 komplementů je křížová cenová elasticita záporná, jelikož v podílu je kladná a záporná změna
• zvýší-li se cena daného statku, je opět logické, že poptávka po něm klesne
Cenová elasticita nabídky
• vypovídá o tom, o kolik procent se změní nabízené množství statku, změní-li se jeho cena o procento a ceny ostatních statků zůstanou nezměněny (konstantní)
• vychází kladné znaménko
• Elasticitu nabídky snižuje (negativně ovlivňuje):
o kratší doba trvanlivosti
o rostou-li rychleji náklady než produkce
o nemožnost vyrábět stejnou technologií substituční statek
o kratší období
Teorie užitku 20.10
• Jedinec spotřebovává statky a služby za účelem uspokojení nějaké své potřeby.
• To, co mu spotřeba statku nebo služby přináší, uspokojení, potěšení se nazývá užitkem.
Kardinalistická teorie
• předpokládá měřitelný užitek
• uměle stanovené jednotky – utily
• nepřímé měření užitku penězi
• Křivka zachycuje kombinace spotřebovávaného množství2 statků, které přinášejí spotřebiteli stejně vysoký užitek, se nazývá indiferentní křivka.
• Souhrn všech indiferentních křivek je označován jako síť nebo mapa indiferentních křivek
• Křivka se označuje písmenem U nebo TU.
• Jakmile je dosaženo bodu nasycení, je mezní užitek nulový.
Zákon klesajícího mezního užitku
• vyjadřuje skutečnost, že s růstem spotřebovaného množství určitého statku celkový užitek roste (do bodu nasycení), ale čím dál tím pomaleji, mezní užitek s růstem spotřebovaného množství klesá.
Individuální poptávka spotřebitele
• kolik statků spotřebitel koupí je vyjádřeno jeho poptávkou
• poptávka zachycuje vztah mezi cenou statku a poptávaným množstvím, vždy za jinak stejných podmínek
• spotřebitel bude nakupovat takové množství statku nebo služby, dokud se mezní užitek nevyrovná ceně statku – (za předpokladu, že je konstantní důchod spotřebitele)
Paradox hodnoty
• 18. století, nejčastěji je spojován s Adamem Smithem
• Proč voda, která je velmi užitečná, má nízkou cenu, zatímco diamanty, jejichž užitečnost je nízká, mají cenu tak vysokou?
• Paradox zcela vyřešen až o mnoho let později nástupem neoklasické ekonomie – prostřednictvím teorie užitku
• Diamanty jsou vzácné – celkový užitek nízký (jsou málo užitečné), mezní užitek vysoký
• Voda je relativně volně k dispozici – mezní užitek nízký, celkový užitek vysoký
• Cena se rovná meznímu užitku. (voda levná, diamanty, drahé)
Ordinalistická teorie
• užitek není přímo měřitelný
• lze ho vyjádřit na základě preferencí spotřebitel mezi dvěma statky
• Křivka zachycující kombinace spotřebovávaného množství 2 statků, které přinášejí spotřebiteli stejně vysoký užitek, se nazývá indiferenční křivka
• Souhrn všech indiferentních křivek je označován jako síť nebo mapa indiferenčních křivek
Klesající a konvexní charakter indiferentních křivek
• za předpokladu, že lidé spotřebovávají běžné statky, jsou indiferentní křivky klesající a mají konvexní tvar
• oba spotřebovávané statky jsou pro spotřebitele pozitivní, přinášejí mu kladný užitek, vzdát se určitého počtu jednoho z nich znamená tedy pro spotřebitele újmu, která musí být kompenzována zvýšením množství druhého statku, jinak by výsledný celkový žitek nemohl být stejný
• mezní míra substituce musí být záporná, což odpovídá klesající indiferenční křivce
• Kombinace ležící na indiferentní křivce dále od počátku os přinášejí vyšší celkový užitek.
• S potřebitel dosáhne svého optima, jestliže podíl mezních užitků dvou statků se rovná podílu jejich cen, neboli podíl mezního užitku a ceny jednoho statku se musí rovnat podílu mezní užitku a ceny druhého statku.
• Poměr, v jakém jsou statky zaměňovány, se nazývá mezní míra substituce.
o MRS1/2 udává množství statku 2 za jednotkový přírůstek statku 1.
• Spotřebitel se rozhoduje nejen na základě preferencí, ale také podle cen statků a polde svého důchodu rozpočtové omezení.
Y = P0Q2 + P1Q2
Rozpočtová přímka -> ->
Celkový užitek
• zachycuje uspokojení či potěšení, které spotřebitel získává z celkové spotřeby (všech jednotek) daného zboží nebo služby
TU = f(q)
Mezní užitek
• je užitek, který spotřebitel získává z poslední či dodatečné jednotky daného statku nebo služby
• Vyjadřuje, jak se změní celkový užitek jestliže dojde ke zvýšení spotřebovaného statku nebo služby o jednu jednotku
• Jakmile je dosaženo bodu nasycení, je mezní užitek nulový
Zákon klesajícího mezního užitku
• Vyjadřuje skutečnost, že s růstem spotř.množství určitého statku celkový užitek roste(do bodu nasycení), ale čím dá tím pomaleji, mezní užitek s růstem spotřebovaného množství klesá
Individuální poptávka spotřebitele
• Kolik statků spotřebitel koupí je vyjádřeno jeho poptávkou
• Poptávka zachycuje vztah mezi cenou statku a poptávaným množstvím, vždy za jinak stejných podmínek
• Spotřebitel bude nakupovat takové množství statku nebo služby, dokud se mezní užitek nevyrovná ceně statku (za předpokladu, že je konstantní důchod spotřebitele)
Paradox hodnoty
• 18.století, nejčastěji je spojován s Adamem Smithem
• Proč voda, která je velmi užitečná, má nízkou cenu, zatímco diamanty, jejichž užitečnost je nízká, mají cenu tak vysokou?
• Paradox zcela vyřešen až o mnoho let později nástupem neoklasické ekonomie – prostřednictvím teorie užitku
• Diamanty jsou vzácné – celkový užitek nízký (jsou málo užitečné), mezní užitek vysoký
Ordinalistická teorie užitku
• Křivka zachycující kombinace spotřebovávaného množství 2 statků, které přinášejí spotřebiteli stejně vysoký užitek, se nazývá indiferenční křivka
• Souhrn všech indiferenčních křivek je označován jako síť nebo mapa indiferenčních křivek
Klesající a konvexní charakter indiferečních křivek
• Za předpokladu, že lidé spotřebovávají běžné statky, jsou indiferenční křivky klesající a mají konvexní tvar
• Oba spotřebovávané statky jsou pro spotřebitele pozitivní, přináší mu kladný užitek, vzdát se určitého počtu jednoho z nich znamená tedy pro spotřebitele újmu, která musí být kompenzována zvýšením množství druhého statku, jinak by výsledný celkový užitek nemohl být stejný
• Mezní míra substituce musí být záporná, což odpovídá klesající indiferenční křivce
• Kombinace ležící na indiferenční křivce dále od počátku os přinášejí vyšší celkový užitek
• Spotřebitel dosáhne svého optima, jestliže podíl mezních užitků těchto dvou statků se rovná podílu jejich cen, neboli podíl mezního užitku a ceny jednoho statku se musí rovnat podílu mezního užitku a ceny druhého statku
• Poměr, v jakém jsou statky zaměňovány, se nazývá mezní míra substituce
• Spotřebitel se rozhoduje nejen na základě preferencí, ale také podle cen statků a podle svého důchodu
FIRMA
Firma
• základní výrobní jednotka, která vyrábí a/nebo prodává určité statky nebo poskytuje služby
• tržní subjekt, který přeměňuje zdroje na statky
• najímá práci a nakupuje další vstupy nutné pro její činnost
Podnik (podle znění zákona)
• soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání
• k podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit
• v praxi je podnikem pouze jedna provozovna, která je součástí firmy
Základní cíle firmy
• maximalizace zisku
• dlouhodobé přežití na trhu
• zaujmutí určitého podílu na trhu
• maximalizace obratu (tržeb, příjmů)
• růst a expanze
• a jiné
2 základní typy subjektů:
• Podnikatelské (zisk) x nepodnikatelské (veřejný prospěch)
Podnikatel
• podle obchodního zákoníku osoba:
• zapsaná v obchodním rejstříku
• podnikající na základě živnostenského oprávnění nebo jiného oprávnění podle zvláštních předpisů nebo je fyzickou osobou, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštních předpisů
Právnická osoba
• Sdružení osob nebo majetku, společenský útvar (organizace, společnost, sdružení apod.)
Firma - produkce
Produkční funkce vyjadřuje:
• vztah mezi tím, kolik výrobního faktoru musí firma do výroby vložit a kolik produkce jí to přinese
• maximální výstup, který je firma schopna při dané specifické kombinaci vstupů (výrobních faktorů) a za využití dané technologie za určité období vyrobit
• Q = f(L, K, …)
TP - Celkový produkt
• celkové množství produkce, které přinese dané množství práce při neměnném kapitálu (krátké období)
AP - Průměrný produkt
• výstup připadající na jednotku vstupu
• množství produkce, které přinese jedna jednotka výrobního faktoru
• produkce děleno množství výrobního faktoru
MP - Mezní produkt
• kolik jednotek produkce přinese další vložená jednotka vstupu do výroby
• například kolik výrobků přinese zapojení dalšího (posledního) pracovnáka do výroby
• první derivaci funkce Q podle L nebo K
Výrobní faktory
• Variabilní – mění se s množstvím produkce (mzda, práce)
• Fixní – při změně množství produkce zůstávají konstantní (kapitál)
• Krátké období - variabilní a fixní vstupy, faktory
• Dlouhé období – všechny variabilní, proměnlivé
Výnosy z variabilního vstupu 27.10
Rostoucí
• produkce roste rychleji než vstup
• každá další zapojená jednotka výrobního faktoru je produktivnější než předcházející
Klesající
• produkce roste pomaleji než vstup
• každá další zapojená jednotka výrobního faktoru je méně produktivní než předcházející
Průběh produkční funkce
Inflexní bod produkční funkce
• bod, ve kterém se rostoucí výnosy variabilního vstupu mění na klesající výnosy variabilního vstupu
• v tomto bodě druhá derivace produkční funkce mění znaménko z kladné hodnoty na zápornou, tj.je nulová
Maximum produkční funkce nastává
• když
Maximum průměrné produktivity faktoru
• když první derivace APF(F) je rovna nule, a to je v případě, kdy
Optimální množství produkce
Izokosta
• křivka zachycující stejné celkové náklady na produkci kombinace množství výrobních faktorů, které představují max.využití faktorů při daných cenách a celkově úrovni nákladů
Izokvanta
• křivka zachycující kombinace množství výrobních faktorů při dosažení stejné produkce
Mezní míra technické substituce
• poměr, v jakém lze zaměnit množství výr.faktorů při dosažení stejné produkce
IZOKVANTY
Vlastnosti izokvanty
• izokvanta vzdálenější od počátku představuje kombinace vstupů vedoucí k vyšší úrovni výstupu
• izokvanty se neprotínají (tvrzení plyne z významu izokvant)
• izokvanty jsou klesající a konvexní vzhledem k počátku
Dlouhodobá produkční funkce
Výnosy z rozsahu
Náklady
Explicitní
• určitý obnos peněz vydaných někomu, kdo není vlastníkem firmy
• skutečně vynaložené prostředky
• shodné s účetními náklady
Implicitní
• náklady na zdroje, které firma vlastní, využívá je k provozování vlastní činnosti a nemusí za ně tedy sama sobě platit
• ve skutečnosti je neplatí
• náklady obětované příležitosti
• firma přichází o výnosy, jelikož nevyužívá své zdroje jiným způsobem než právě tím
Firma se snaží maximalizovat zisk a minimalizovat náklady
TC - Celkové náklady
• funkce celkových nákladů vyjadřuje závislost celkových nákladů na množství výrobních faktorů užitých ve výrobě a na cenách výrobních faktorů
MC - Mezní náklady
• náklady při výrobě dodatečné jednotky produkce (výstupu)
• derivace celkových nákladů podle množství produkce
AC - Průměrné náklady
• náklady na jednotku produkce
• celkové náklady dělené množstvím produkce
TC = 400 + 20Q --> FC = 400 VC = 20Q
AC = 400/Q + 20
MC = 20
Náklady v krátkém období
• celkové náklady v krátkém období STC jsou součtem fixních a variabilních nákladů
• STC = VC + FC
Produkční nákladová funkce
• rostoucí výnosy z variabilního vstupu - produkce roste rychleji než vstup, náklady rostou pomaleji než výstup (při konstantní ceně vstupu)
• mezi náklady a průměrné náklady klesají
• klesající výnosy z variabilního vstupu – produkce roste pomaleji než vstup, náklady rostou rychleji než výstup
• mezní náklady a průměrné náklady rostou
• konstantní výnosy z variabilního vstupu - produkce roste stejně rychle jako vstup, náklady rostou stejně rychle jako výstup
• mezní náklady a průměrné náklady jsou konstantní
nákladová funkce (KO)
Příjmy firmy
TR - Celkové příjmy
• příjmy za celou produkci
• cena za jednotku produkce x množství produkce
MR - Mezní příjmy
• příjmy z každé další vyprodukované jednotky (statku, služby)
AR - Průměrný příjem
• Příjem z jedné vyprodukované jednotky (statku, služby)
Zisk
• základní cíl podnikání
• účetní x ekonomický
• rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady
• maximalizuje-li firma zisk, produkuje takové množství, které vychází ze vztahu MR = MC
π(Q) = TR(Q) - TC(Q)
0 = MC(Q) - MC(Q)
Firma - náklady
TR - TC > 0 zisk
TR - TC < 0 ztráta
TR - TC = nulový zisk
Zisk
• Tak dlouho bude firma zvyšovat produkci (odbyt), dokud bude příjem z další prodané jednotky vyšší než náklad na její vyrobení
• pokud bude vyšší než příjem z ní plynoucí, pak firma bude produkci snižovat
• celkové příjmy > variabilní náklady --> bude firma pokračovat ve výrobě
• celkové příjmy < variabilní náklady --> firma nebude pokračovat ve výrobě
• maximální ztráta, kterou je firma v krátkém období ochotna akceptovat, je ve výši fixních nákladů
Základy tržní struktury 3.11
Konkurence
• Střet různých zájmů různých subjektů
• Soutěžení mezi subjekty za účelem něčeho dosáhnout
• Cenová x necenová
• Dokonalá x nedokonalá
• Na straně nabídky
• Na straně poptávky
Zdroje konkurenceschopnosti podniku:
• Cena, kvalita, postavení na trhu
• Schopnost ovlivňovat podmínky prodeje svého produktu
Odklad zániku podniku – příklady pokusů ze strany podniku:
• Požadovat u dodavatele odklad úhrady faktury
• Snaha získat od banky splátkový kalendář
• Dohoda se zaměstnanci o pozdější výplatě mzdy
• Vydírání státu zánikem velkého počtu prac. míst v případě ukončení činnosti podniku
Cenová
• Konkurenční nástroj – výše ceny
• Firma snižuje cenu pod cenu běžnou na trhu --> získává zákazníky konkurenta, který zlevňovat vzhledem ke svým nákladům nemůže --> konkurenční firmy odchází nebo jejich postavení oslabuje --> firma ovládá trh --> po ovládnutí trhu může zvyšovat cenu
Necenová
• Konkurenční nástroj – např.reklama, prodloužená záruka, další kus „zdarma“, nadstandardní servis, vyšší kvalita, prodej na splátky, lepší obal,..
• Dokonalá konkurence --> monopolistická konkurence --> nedokonalá konkurence
• Velikost a produkce podniků, povaha výrobku, informovanost na trhu, podmínky pro vstup do odvětví nebo výstupu z odvětví, počet podniků na trhu
DOKONALÁ KONKURENCE
• V praxi se prakticky nevyskytuje – naprosto stejné podmínky pro výrobce nelze zaručit
• Homogenní výrobek
• Žádná z firem nemůže ovlivnit cenu na trhu
P=MR=AR
• Informovanost výborná, pro všechny jsou informace snadno dostupné
• Do odvětví firma může poměrně snadno vstoupit nebo z něj vystoupit – neexistují bariéry pro vstup/výstup z odvětví
• Na trhu velké množství menších firem
• Neexistuje riziko z odbytu výrobku
• Firma se snaží maximalizovat zisk
• Cenu ovlivnit nemůže --> snaží se snižovat náklady, o co nejvyšší úspory --> dokonale konkurenční trh se pak vyznačuje minimálními náklady
!V nedokonalé konkurenci funkce nabídky neexistuje!
Nabídka firmy v dokonalé konkurenci
Nabídka firmy v dokonalé konkurenci v KO
bod uzavření firmy P = AVC
Nabídka firmy v dokonalé konkurenci v DO
• V DO firma v dokonalé konkurenci realizuje nulový ekonomická zisk --> nabídkou jeden jediný bod
Výrobní a alokační efektivnost v DK
Výrobní efektivnost
• firma v dlouhém období realizuje svou produkce s min.náklady
Alokační efektivnost
• Existuje jen v případě, že žádné přeskupení výroby nezlepší situaci jednoho, aniž by druhý na tom byl díky tomu hůře
• Zvýšení užitku jednoho je možné pouze za současného snížení užitku druhého
• Alokačně efektivní ekonomika může být jen tehdy, kdy při dané úrovni technologie je max. efektivně využíváno jejich zdrojů
MONOPOLISTICKÁ KONKURENCE
• Mnoho firem (menších a středních)
• Diferencovaný výrobek (stejných vlastností, ale do jisté míry se liší)
• Při volbě spotřebitele hrají roli i jiné faktory než jen cena, např. kvalita, dobré jméno firmy...
• Možnost firmy ovlivnit cenu na trhu je malá
• Informovanost dobrá
• Existují bariéry pro vstup/výstup do/z odvětví
• Firma se snaží max. zisk
o Cenu ovlivnit-zvýšit může --> nemusí se tedy snažit za každou cenu stlačovat náklady a o nejvyšší úspory --> nejvyšší úspory --> cena bývá vyšší než mezní příjem
NEDOKONALÁ KONKURENCE
MONOPOL
• Situace na trhu, kdy zde působí pouze jedna firma
• Specifický produkt, který prakticky nemá substituty
• Opak dokonalé konkurence - firma získává absolutní postavení na trhu
• Existují silné bariéry vstupu do odvětší, výstupu z něj – není možný vstup dalších firem do odvětví
• Cena většinou vysoká, ale únosná pro spotřebitele
• Vyskytne-li se na trhu monopol, je často nutná regulace státem
Typy monopolu
• Administrativní
o Vzniká v důsledku bariér vyplývajících ze zákona (např-vládní licence, koncese, patenty)
• Přirozený
o V případě, kdy tržní poptávku může uspokojovat jedna firma s nižšími náklady, než v případě více firem na daném trhu
• Monopol z vlastnictví jedinečného výrobního faktoru
o Případ, kdy jediná firma kontroluje zdroje nepostradatelné pro výrobu
• Síťový
o Vytvořen na základě vybudované sítě vlastních provozoven a vstup na trh dalším firmám je tak velmi ztížen
• Monopson
o Jeden poptávající více nabízejících
o Např.nákup stíhacích letadel, elektrárna odebírající uhlí
• Nástroje pro regulaci trhu
o Zvýšení daní, státní vlastnictví, cenová regulace, vydávání licencí, zákony pro ochranu hospodářské soutěže
Konkurence
• Nižší ceny, vyšší kvalita, vyšší výběr
• Soutěžní právo se týká všech: výrobců, prodejců, spotřebitelů
KARTEL
• Dohoda mezi firmami (o zákazu konkurenčního boje)
• Soutěž jen „na oko“, doplácí na to konkurence a pak i spotřebitel
• Skupina konkurentů se dohodne --> rozdělí si trh --> nekonkurují si --> nemusí snižovat cenu --> nemusí udržovat kvalitu
FÚZE
• Spojení firem --> silnější postavení --> spolykají konkurenci, nesmějí narušovat hospodářskou soutěž
ÚOHS
• Na to, aby se na trhu hrálo podle stejných pravidel a nenarušovala se hospodářská soutěž, dohlíží úřad pro ochranu hospodářské soutěže
• Činnost zahájena v roce 1991 jako Český úřad pro hospodářskou soutěž
• Od 1992 Ministerstvo pro hospodářskou soutěž (v souvislosti s transformačním procesem a privatizací)
• Od roku 1996 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
o Sídlo v Brně
o Poradenský, konzultační a monitorovací orgán
• Má v pravomoci zrušit platnost dohod a smluv, které vedou k narušování hospodářské soutěže
• Má v pravomoci ukládat pokuty těm, kteří porušily soutěžní právo
• Úřad s firmou jedná, mohou se domluvit na prevenci, nápravě a firma se může vyhnout vysoké pokutě – soutěžní advokacie
• Dohled nad veřejnými zakázkami, veřejnou podporou
• Dohled nad zadáváním veřejných zakázek a koncesí – zajištěna tak větší transparentnost pro nakládání s veřejnými prostředky
• Přezkoumává kroky veřejných zadavatelů – stát, státní příspěvková organizace, územní samosprávní celek, obec, veřejnoprávní subjekt
• Podílí se na tvorbě a úpravě legislativy týkající se veřejných zakázek
• Monitoring a poradenství v oblasti veřejné podpory
• Poradenství podnikatelům VP, spolupráce na notifikace národních opatření VP a předkládání Evropské komisi
Monopolistická konkurence 10.11?
• Neexistuje jednoznačný vztah mezi cenou a množstvím --> nelze zkonstruovat funkci nabídky
• Dokonalá konkurence prakticky ve skutečnosti neexistuje, pouze monopolistická konkurence
• Produkt není úplně stejný, zákazníci preferují výrobek konkrétního výrobce a jsou pak ochotni zaplatit i vyšší cenu
• Funkce poptávky po produktu dané firmy je klesající a není shodná s funkcí mezních příjmů
• Cena je vyšší než mezní příjmy – funkce poptávky je plošší než funkce mezních příjmů
• V dlouhém období lze překonat bariéry vstupu na trh a výstupu z něj -> nulový eko.zisk v DO
Monopol
• Max.zisk není dosahován na úrovni nejnižších průměrných nákladů
• Možnost stanovit cenu a množství firmou, musí však akceptovat cenu, jakou je spotřebitel ochoten zaplatit
• Možné dosáhnout kladného ekonomického zisku v krátkém i dlouhém období
• Nulový ekonomický zisk monopolu není důsledkem ek. zákonitostí trhu, je to jen důsledek stejné výše celkových nákladů a celkových příjmů
Oligopol
• Nabízející jednají na základě chování konkurence a podle požadavků poptávajících
• Vzájemná reakce na změnu cenu, množství, kvalitu, reklamu, atd. produkce konkurenta --> očekávají reakci konkurenta své očekávané poptávky
• Překonatelné i nepřekonatelné bariéry vstupu a výstupu z trhu
Nejčastější omezení vstupu nových firem na oligopolní trh:
• Poměrně vysoké náklady při založení firmy a zahájení činnosti
• Patentová omezení
• Náklonnost spotřebitele k produktu konkrétní firmy
• Dohody mezi stávajícími firmami
Smluvní oligopol
• Několik firem produkujících homogenní nebo heterogenní produkty po uzavření dohody vystupují na trhu jako monopol
Předmět kartelové dohody:
• Stejné ceny
• Množstevní kvóty
• Rozdělení trhu
Oligopol s dominantní firmou
Poptávka po práci
• Určena množstvím práce, které firma najímá při různých úrovních mzdové sazby
• Odvozena z poptávky po finálních statcích, které byly vyprodukovány pomocí práce
• Firma najímá práci do momentu, kdy se příjmy dosažené pomocí poslední jednotky práce rovnají nákladům na nájem práce – maximalizace zisku
Nabídka práce
Substituční efekt
• Je-li mzda vyšší, přináší každá hodina práce vyšší výdělek, příjem --> pracovník jako spotřebitel může získat větší počet statků a služeb --> tendence pracovníka pracovat déle i na úkor volného času = o nahrazování volného času prací
Důchodový efekt
• Je-li vyšší mzda -> pracovník má již dostatečný důchod a chce i více volného času -> nahrazování práce volným časem
Individuální křivka nabídky práce
• V určité části zakřivená zpět – vlivem důchodového efektu
Výrobní faktor – „kapitál
• V užším smyslu je dán kapitálovými statky (budovy, výrobní zařízení,...)
• Výsledkem výroby, který se do výroby pak vrací zpět
• Vstup/výstup produkčních procesů
• Nepřímá metoda výroby – omezování spotřeby současné za účelem růstu spotřeby v budoucnu
Vlastnosti kapitálových statků:
• Nespotřebovávají se najednou
• Ve výrobě jsou využívány delší dobu
• Morální a fyzické opotřebování a jejich hodnota se postupně přenáší do produktů
Odpisy
• Zahrnuty ve výrobních nákladech
• Jsou zdrojem prostředků na nákup nového kapitálového statku
• Zdrojem investic
Investice
• Obnovovací – náhrada již opotřebovaných kapitálových statků
• Čisté – rozšíření výroby (zdrojem je zisk firmy)
Nabídka kapitálu
• Úspory domácností ve formě vkladů u peněžních institucí, pojistného u pojišťoven, nákupu cenných papírů, do penzijních fondů..
• Část disponibilního důchodu domácností, kterou domácnosti nevydaly na současnou spotřebu, za účelem zvýšení spotřeby budoucí
• Krátkodobě je fixní (velikost úspor je dána)
• Dlouhodobě je nabídka kapitálu rostoucí funkcí úrokové míry a výše disponibilního důchodu domácností
• Odměnou za to, že domácnost odloží spotřebu, je výnos uspořené částky
Poptávka po kapitálu
• Dána potřebou firem financovat investiční statky
• Zdroje investic:
o Výpůjčky od bank
o Emise cenných papírů
• Je určena příjmem z mezního produktu kapitálu a úrokovou mírou
• Klesající průběh křivky poptávky
Rovnováha na trhu kapitálu
• Nákup nových kapitálových statků se uskutečňuje na trhu kapitálových statků
• Nabídka a poptávka na tomto trhu určovány, formovány cenou, který je stanovena na základě současné hodnoty očekávaného toku budoucích čistých výnosů
Lidský kapitál
• Typem investice, kterou mohou lidé vynakládat „sami na sebe (vzděláváním, získáváním dovedností,..)
• Jsou to investice – prostředky jsou vynakládány v očekávání budoucích výnosů, čím vyšší investice, tím vyšší očekávané výnosy
Výrobní faktor „Půda
• Není produktem, součástí přírody, nejedná se o volný statek
• Vzácná a nereprodukovatelná
• Omezené množství
• Přírodní zdroje – nerosty, drahé kovy, atd.
• Pozemková renta – důchod z půdy
o Může vznikat při:
Pěstování určité plodiny
Těžby surovin
Stavební pozemek
• Prodává-li vlastník půdu, zříká se důchodu z jejího vlastnictví
• Suma, kterou prodejem získá, by mu měla přinášet stejný roční důchod
• Nabídka půdy je neelastická
• Tržní cena je ovlivněna také konkrétní motivací prodeje, očekáváním na trhu práce..
Diferenciace půdy
• Kvalita
o Bonita půdy bezprostředně ovlivňuje výši nákladů, kvalitnější půdy přinášejí ze stejných kapitálových investic větší výnos a průměrné náklady se tedy snižují
• Poloha
o Ovlivňuje náklady, vhodné podle účelu využití
• Kombinace kvality a polohy může vést k přírodnímu monopolu
Tržní selhání 24.11
Ve skutečném světě se vyskytuje velké množství překážek dokonalé konkurence, tedy příčin selhání trhu
• Monopolní síla
• Externality
• Veřejné statky
• Nedokonalé informace
Monopolní síla
• Stát se ji snaží regulovat prostřednictvím regulací cen
Externality
• Mají dopad na nezúčastněné subjekty
• Jedná se o určité vedlejší efekty výroby nebo spotřeby
• Vzniknou pokaždé, když někdo podnikne určitou akci, která má dopad na jiný subjekt a zároveň za to nemusí platit nebo mu za to placeno není
• Vyvolávány producenty (výrobci) nebo spotřebiteli
• Vztahy mezi těmi, kdo je způsobili a těmi, co jsou jimi postiženy, neumí trh ocenit a tedy ani regulovat
• Z hlediska fungování trhu se jedná o vedlejší, nechtěný efekt
Negativní
• Vznikají tehdy, když ten, kdo provozuje nějakou činnost:
o Nenese plně své náklady
o Část svých nákladů přenáší na někoho jiného
o Mezní společenské náklady převyšují mezní soukromé náklady, tržní rovnováha způsobuje nadměrnou produkci.
Pozitivní
• Vznikají tehdy, když ten, kdo provozuje nějakou činnost:
o Si nemůže přisvojit veškeré výnosy z těchto činností – popř. majetku
o Část výnosu přijímá někdo jiný
o Mezní společenské užitky převyšují mezní soukromé užitky a tržní rovnováha způsobuje relativně nedostatečnou produkci komodity
Externality nezaviní nějaké samostatné procesy, např. chemické, fyzikální, ale porušení práva jiného subjektu
• Přenesení nákladů bez souhlasu toho, na koho jsou přenášena
• Bránění dosažení výnosu a nesouhlas toho, komu v tom bráněno je
• Soukromě optimální množství statku je větší než jeho společensky optimální v případě negativních externalit
• Soukromě optimální množství statku je menší než společensky optimální množství v případě pozitivních externalit
Možná řešení
• Veřejná
o Státní zásahy, intervence (zákazy, příkazy, státní regulace – normy, vlastní činnost prostřednictvím veřejných institucí)
• Soukromá
o Samovolné tendence trhu (internalizace – vznik natolik velkých ekonomických subjektů, že vzniklé externality se projevují uvnitř nich)
• Přesné vymezení vlastních práv
o Aby byl jasno identifikován původce externality a ten, kdo je externalitou zasažen a možná náprava, předpokladem jsou nízké náklady a vymáhání nápravy
• Zdanění záporných externalit
Statky
• Veřejné statky
o Statky nebo služby, u kterých lze mluvit o:
Nerivalitní spotřeba – nezmenšitelnost
nevyloučitelnost – nemožnost vyloučit neplatícího spotřebitele
• Soukromé statky
o S rivalitní spotřebou, vyléčitelnost jsou statky
• Smíšené statky
o S vlastnostmi jak soukromých tak veřejných statků
o Nezmenšitelné, vyloučitelné nebo nevyloučitelné, zmenšitelné
• Náklady na veřejné statky
o Část hrazená ze soukromých prostředků
o Např. dary, výzkum, podpora
• Problém černého pasažéra
o Jednotlivec nemá důvod přiznávat své neoprávněné užívání
o Spoléhá na to, že dosáhne užitku ze spotřeby, kterou zaplatí ostatní
o Vylučování ze spotřeby by bylo nákladné, což umožňuje existenci černého pasažéra
Nedokonalé informace
• Asymetrická informace
o Jedna strana ví více než druhá – jedna strana znevýhodněna
• Příčiny vzniku asymetrické informace
o Utajené činnosti
Nemohou být přesně a bez dodatečných nákladů pozorovatelné
o Utajené informace
Jedna strana trhu má více odborných znalostí
• Morální hazard
o Činnost v situaci asymetrických informací jednoho ekonomického subjektu (informovaného), který při maximalizaci svého užitku snižuje užitek ostatních (neinformovaných) účastníků tržní transakce
o Lépe informovaná strana maximalizuje svůj užitek minimalizací užitku hůře informované strany
• Nepříznivý výběr
o Vede k vytěsňování kvalitnějšího zboží u trhu zbožím méně kvalitním
• Pro dorovnání informací na obou stranách by bylo nutné vynaložit další náklady
• Některé velmi důležité informace je nutné šířit formou veřejných statků – např. informace o zdravotně závadném zboží
Selhávání státu
• Při rozhodování, zda přistoupit k redukci tržního selhání je potřeba porovnat náklady na minimalizaci důsledků tržního selhání a užitek, který to přinese = zhodnocení efektivnosti vynakládání těchto prostředků
• Stát k tomu potřebuje
o Přesné informace
o Správné načasování procesu rozhodování
• Jinak může dojít k selhání státu
Game over..
Makroekonomické subjekty
4 skupiny subjektů
• Domácnosti
• Podniky
• Stát
• Zahraničí
Sektor domácnosti
• Vlastní výrobní faktory, z kterých jim plynou různé důchody
• Získávají transferové platby, a to především od vlády (různé formy sociálních dávek, příspěvků a důchodů)
• důchody využívají k zaplacení daní, k nákupu spotřebních statků a služeb – tzv. spotřební výdaje domácností (C) a k tvorbě osobních úspor (PS)
Sektor podniky
• nakupují výrobní faktory k výrobě statků a poskytování služeb
• nabízejí je ostatním sektorům a část jich zůstává v podnikovém sektoru jako meziprodukt, který dále vstupuje do výroby
• získávají důchody, které jsou výdaji ostatních sektorů, které nakupují od podniků jejich produkci, přijímají transferové důchody
• důchody využívají na zaplacení nákladů za výrobní faktory
• úroky, renty, mzdy, materiál atp. zaplacení daní, zbytek prostředků zůstává v podniku jako úspory
Sektor vláda
• soustavu veřejných rozpočtů
• zajišťuje proces přerozdělování, obhospodařuje veřejné statky
• příjem vlády jsou především daně a povinné platby na sociální a zdravotní zabezpečení
• tzv. vládní výdaje plynou na nákup výrobků a služeb, vládní investice (např. nákup počítačového vybavení škol) a vládní spotřeba (např. mzdy státních zaměstnanců)
Sektor zahraničí
• odběratel domácí produkce a dodavatel zahraniční produkce
• saldo zahraničního obchodu (NX) vypočteme jako export (X) – import (M)
Hospodářská politika
• ovlivňování jak makroekonomické tak mikroekonomické oblasti národního hospodářství pomocí různých ekonomických opatření, nástrojů, procesů, rozhodnutí
• ekonomický život ovlivňován, usměrňován autoritou, zpravidla státem
• v demokratickém státě mají všechna jeho opatření podobu písemnou (zákony, podzákonná opatření, vyhlášky až po metodické pokyny)
• na pomezí politologie a ekonomie
Základní cíle hospodářské politiky
• Vysoká úroveň HDP a vysoké tempo růstu HDP
• Vysoká zaměstnanost, nízká nezaměstnanost
• Stabilita cenové hladiny, nízká míra inflace
• Vyrovnaná bilance zahraničního obchodu
Magický čtyřúhelník
Vykonávána prostřednictvím:
• Monetární politiky
• Fiskální politiky
• Důchodové politiky
• Vnější obchodní a měnové politiky
Monetární politika
• V rukou centrální banky
• Základním cílem je hlídání a aktivní ovlivňování inflace
Fiskální politika
• V rukou státu
• Ovlivňování ekonomiky prostřednictvím utváření státního rozpočtu, cílem je udržování ekonomického růstu a vysoké zaměstnanosti, přispívání k udržení cenové hladiny, tlumit výkyvy hospodářského cyklu
Důchodová politika
• Souvisí s výší cen výrobků a služeb, mírou nezaměstnanosti, mírou inflace, hospodářským cyklem (navzájem spolu souvisí)
• Regulací cen (cenové stropy, minimální výkupní ceny) a mezd(stanovení minimální mzdy, výše mezd pracovníků ve státním sektoru)
Vnější obchodní a měnová politika
• Cílem především udržet platební bilanci země vyrovnanou, tedy tak, aby byly vyrovnány toky do země směřující a toky směřující ze země
• Ovlivňování měnového kursu – má vliv na zahr. obchod
• Mezi nástroje patří např. stanovení kvót, vývozní subvence, cla, technické normy atd...
Hospodářský cyklus 1.12
• Ekonomika se neustále vyvíjí
• K rovnováze nesměřuje přímo, ale během mnoha dílčích nerovnováh
• 4 fáze:
o Expanze (rozvoj, růst poptávky/nabídky)
o Vrchol (nabídka zde začíná převyšovat poptávku)
o Recese (pokles nabídky i poptávky, krize)
o Sedlo (dno, začíná se vyrovnávat poptávka s nabídkou)
• Zpravidla zůstávají po propadu ekonomiky, krizi schopnější a zdravější firmy
• Podnět k inovacím, nové výrobky a služby
• Délka fází cyklu se liší
• Reakce státu na krizi
• Příčin bývá mnohdy i několik najednou
• Krize často probíhají ve více státech současně
• Z dlouhodobého hlediska má ekonomika rostoucí tendenci a vyvíjí se kupředu – často následkem posunu výrobních možností – technologický rozvoj, nové zdroje, lepší organizace práce zkrátka efektivnější způsob produkce
• Růst ekonomiky zpravidla negativně ovlivňován mimoekonomické příčiny, např. války, klimatické výkyvy apod....
HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT
• Jeden z hlavních ukazatelů fungování ekonomiky státu jako celku
• V souvislosti s ostatními makroekonomickými ukazateli naznačuje, jak úspěšná je ekonomika
• Srovnání z hlediska časového, mezi ekonomikami navzájem
• Vyjádřen jako absolutní číslo, na obyvatele, % růstu
• Vyjadřuje celkové množství vyprodukovaných statků a služeb na určitém území za určitý časový úsek
• Nedostatky – nejsou v něm zahrnuty služby a výrobky, které jsou vyprodukovány mimo sledovaný trh (volný čas, výsledky práce domácnostní, není zohledněna ilegální činnost)
Metody výpočtu HDP
• Výdajová HDP = C + I + G + NX
• Důchodová HDP = mzdy a platy + renta + čistý úrok + zisky firem + odpisy + nepřímé daně + subvence
• Výroková = ∑ přidané hodnoty
• V produktu není zahrnuto opotřebení kapitálu – odpisy
o Čistý domácí produkt – ČDP = HDP – odpisy
o Čistý národní produkt – ČNP = HNP – odpisy
• Vyjadřuje celkové množství vyprodukovaných statků a služeb příslušníky daného státu za danou dobu
• HDP
o + důchody z výr.fakt. ve vlastnictví rezidentů, které získali v zahraničí
o - důchody z výr.fakt. ve vlastnictví nerezidentů, které získali na daném území
• Násobení množství cenou daného statku – během časového období změny množství produkce i cen
• Pro porovnání velikosti produkce přepočet na stejné ceny, ceny stálého roku
• HDP nominální – v běžných cenách – v cenách, které platí v příslušném roce
• HDP reálný – ve stálých cenách – v cenách, které platí v roce stálém
• Deflátor – cenový index – nejkomplexněji zachycuje změny cenové hladiny
PENÍZE, MĚNA
Peníze
• Vše, co slouží jako prostředek směny – co je přijímáno jako platba za zboží a služby nebo při splácení různých dluhů
• To, co je zákonem stanoveno jako platidlo
Měna
• Konkrétní druh peněz, který je upraven zákony státu, kterého se týká
• Pro přijetí měny jako zákonného platidla musí být rozhodnuto o měnové jednotce a ustanovena emisní instituce – zpravidla centrální banka
• Název, základní hotovostní druhy, nominální struktura, jedinečnost jako zákonného platidla na vymezeném území
• Většina zemí má vlastní měnu, v některých používáno více měn, některé vlastní měnu nemají
• Používání je zhruba 200 měn
• Světově významné měny – euro, dolar, čínský jüan, britská libra, japonský jen, indická rupie, ruský rubl,...
MINCE
• Kus kovu, na kterém je vyražena hodnota peněz, kterou představuje
• Hrubá váha x čistost, liší se u neplnohodnotných mincí
• Čistost – váha drahého kovu obsaženého v minci
• Neplnohodnotné mince
o Hodnota je nižší než hodnota na ni vyražena, za její hodnotu se zaručuje stát
• Plnohodnotné mince
o Její hodnota odpovídá hodnotě množství materiálu, z něhož je vyrobena
o V současné době se s takovými mincemi prakticky neplatí
• Kurantní
o Mince v běžném oběhu
• Pamětní
o Vyrobeny většinou z drahých kovů, mají hodnotu sběratelskou
• Tezaurační
o Plnohodnotná
o K vytváření pokladu
BANKOVKA
• Cenný papír znějící na určitou peněžní částku, která je na ní význačná
• Vydávána emisí institucí
• Státovka
o Emituje stát ve výjimečné situaci, jedná se v podstatě o dlužní úpis státu s funkcí funkci bankovky – veřejnost je v pak povinna přijímat státovky jako platební prostředek – tzv. nucený oběh
• Zlatý standard
Mince a bankovky kryty zlatem – především historická záležitost
NATURÁLNÍ SMĚNA
• Nejjednodušší forma směny
• Předpokladem je vznik určité specializace a dělby práce
• Výrobce vyrábí část produkce i pro udání na trhu – za část výroby si pořídí jím poptávané zboží nebo služby
• Směna zboží za zboží, které pak slouží ke konečné spotřebě
• Tzv. barterový obchod
KOMODITNÍ PENÍZE
• Prostředkem směny vybrané zboží, které není určeno ke konečné spotřebě
• Za platidlo bylo určeno zpravidla to, co bylo ve společnosti cenné
• Např. mušle, skot, ol.olej, kak.boby
• Nevýhodou komoditních peněz – většinou jejich nedělitelnost, trvanlivost, špatná manipulovatelnost --> vhodnější kovy, později používané ve formě slitku
• Na slitky ražena označení hmotnosti kovu, z kterého byla mince vyrobena a i hodnoty, které mince představovala
• Později slitky s různými obrazci a symboly
• Znak panovníka na minci dokládal zaručení se panovníka za správnou váhu a ryzost
PENÍZE
• Základní formy peněz
o Hotovost – mince a bankovky
o Bezhotovostní peníze (depozita) - vklady v bankách, šeky, směnky, obligace, depozitní certifikáty...
• Funkce peněz
o Prostředek směny (nepřímá směna)
o Měřítko hodnoty, zúčtovací jednotka, umožňují ekonomickou kalkulaci k vyjádření hodnoty práce, surovin apod. v penězích a následné srovnání a hodnocení
o Uchovávají hodnotu – pro případ okamžité potřeby, v dlouhodobém horizontu nejsou dobrým uchovatelem hodnoty, tak jako investice, starožitnosti apod.
MOTIVY DRŽBY PENĚZ
• 3 základní motivy držby peněz:
o Transakční
Za účelem provádění běžných transakcí, pro potřebu platby v důsledku nesouladu (časového, objemového) mezi získáním peněz a nutností zaplatit
o Opatrnostní
Držba peněz pro případ nečekaného výdaje
o Spekulační
Spojován s funkcí peněz jako uchovatelem hodnoty, držené peníze nepřinášejí výnosy, ale jsou také zároveň bezrizikové na rozdíl od jiných finančních aktiv (cenné papíry)
MĚNOVÝ KURZ 8.12.
• Vyjádření ceny měny v měně zahraniční
• Poměr mezi dvěma měnami
• Přímý zápis kurzu koruny 27 CZK/EUR
• Nepřímý zápis kurzu koruny 0,037 EUR/CZK
• Devizy – bezhotovostní zahraniční měna, např. peníze na účtu, ,směnky znějící na zahr. měnu
• Valuty – zahraniční měna v hotovosti
Kovertibilita
• Možnost směňovat jednu měnu za druhou
• Tzv. omezená konvertibilita u některých měn
• Terioriální omezení (ve smyslu místa či měny), kvantitativního omezení nebo omezení druhu finanční operace
ZNEHODNOCENÍ
• Pokles kupní síly domácí měny – na nákup zahraniční měny je nutné vynaložit více měny domácí
• Např. kurz 22 CZK/EUR znehodnotil na 26 CZK/EUR
• Podporuje export (za to samé zboží dostane domácí vývozce více korun než před znehodnocením při stejné ceně v eurech)
• Znevýhodňuje import
• Devalvace – označení v případě valut nebo je-li udržován fixní měnový kurz
• Depreciace – označení v případě deviz nebo flexibilního měnového kurzu
ZHODNOCENÍ
• Růst kupní síly domácí měny – kurz domácí měny vůči zahraniční klesl, zahraniční měna se stává „levnější“
• Podporuje import, znevýhodňuje export
• Revalvace – označení v případě valut nebo je-li udržován fixní měnový kurz
• Apreciace – označení v případě deviz nebo flexibilního měnového kurzu
SMĚNA MĚNY U BANKOVNÍ INSTITUCE
• Kurz ve sloupci PRODEJ
o Banka vydává zahr. měnu za domácí
• Kurz ve sloupci NÁKUP
o Banka přijímá zahr. měnu za domácí
• Kurz ve sloupci STŘED
o Slouží pro bankovní transakce, důležitý pro orientaci při uzavírání obchodů, hodnocení vývoje kurzu měny
BANKOVNÍ SYSTÉM
• Bankovní instituce v daném státě, uspořádané vztahy mezi nimi
• Jednostupňový bankovní systém – CB provádí všechny operace, ostatní banky jsou úzce specializované na určitý okruh bankovních činností a zcela podléhají rozhodnutím CB
• Dvoustupňový bankovní systém (ve vyspělých státech) – tvořen centrální (emisní) bankou, která reguluje ostatní banky (obchodní), které provádějí podnikatelskou činnost (obchodují) s penězi
• Třístupňový bankovní systém – vzniká v důsledku globalizace (v případě členského státu EU; Evropská centrální banka, centrální banka státu, obchodní banky)
Funkce CB
• „banka bank“ – mají u ní účty obchodní banky
• „banka státu“ – vede účet státního rozpočtu
• Realizuje měnovou politiku
• Bankovní dohled nad ostatními bankami, dohlíží na finanční trh
• Stanovuje devizový kurz
• Emituje peníze do oběhu
• Spravuje devizové rezervy
TRH PENĚZ
Nabídka peněz
• V ekonomických teoriích označována také jako peněžní zásoba množství peněz v ekonomice
• O nabídce peněz rozhoduje centrální banka – nabídka peněz je nezávislá na výši úrokové míry
• ↑ zásoba peněz --> ↓ rovnovážná cena peněz – úroková míra
Poptávané množství peněz
• Závislé na výši úrokové míry
• ↑ úroková míra --> ↓ poptávané množství a naopak
• Posun po křivce poptávky
Poptávka po penězích
• ↑ důchod --> ↑ poptávané množství peněz při stejné úrokové míře – poptávková křivka se posune doprava
• ↑cenová hladina --> ↑ poptávka po penězích – poptávající potřebují na nákup stejného množství statků a služeb více peněz, poptávková křivka se posune doprava
MONETÁRNÍ POLITIKA
• Provádí ji centrální banka
• Opatření, která mají vést prostřednictvím monetárních nástrojů k dosažení monetárních cílů
• Změna peněžní zásoby --> vliv na vývoj ekonomiky
Expanzivní politika
• Zvyšování zásoby peněz v ekonomice
• V krátkém období vede k růstu cenové hladiny, reálného produktu a zaměstnanosti
• V dlouhém období k růstu cenové hladiny
Restriktivní politika
• Snižování zásoby peněz v ekonomice
• Opačný dopad na reálný produkt, zaměstnanost a cenovou hladinu než expanzivní politika
NEPŘÍMÉ NÁSTROJE MP
• Operace na volném trhu
o CB prodává (zvyšuje množství peněz v ekonomice) nebo nakupuje (stahuje peníze z ekonomiky) státní nebo bankovní cenné
• Změna sazby povinných minimálních rezerv
o Banky povinně u CB ukládají určité procento z primárních vkladů
o Zvýšení PMR --> snižování množství peněz v ekonomice
• Změna lombardní sazby
o Za lombardní sazbu si půjčují obchodní banky od centrální a zastavují přitom cenné papíry
• Změna diskontní sazby
o Sazba, za kterou si obchodní banky půjčují od centrální
• Změna repo sazby
o Sazba, za kterou probíhá reeskont směnky centrální bankou
• Konverze a swapy cizích měn
• Intervence devizového kurzu
PŘÍMÉ NÁSTROJE MP
• V podobě administrativních nařízeních
• Narušují volné fungování trhu --> neměly by být tedy používány příliš často a ne dlouhodobě
• Pravidla likvidity
o Banky musí dodržovat stanovenou strukturu aktiv a pasiv
• Úvěrové kontingenty (limity, stropy)
• Povinné vklady
o Povinnost vedení běžných účtů státních institucí u centrální banky
• Doporučení, výzvy a dohody
o Pravidla mezi centrální a obchodní bankou
• A jiné
Rozpočet 15.12
• významným nástrojem státu
• schvalování rozpočtu probíhá formou schvalování zákona, která musí být přijat Parlamentem
• tvořen příjmovou a výdajovou stránkou
Saldo rozpočtu = příjmy – výdaje + přebytek – deficit
0 vyrovnaný rozpočet
• Hlavní příjmy:
o daně, cla, poplatky, dotace, podpory, dary, prodej zpoplatněných statků a služeb, půjčky
• Hlavní výdaje:
o státní výdaje na nákup veřejných statků, transferové platby firmám a domácnostem, intervence, úhrada jistiny a úroků z přijatých úvěrů nebo emitovaných státních dluhopisů
Státní rozpočet:
Příjmy Daňové daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů
poplatky a daně z vybraných činností a služeb
daně a cla za zboží a služby ze zahraničí
majetkové daně
pojistné na sociální zabezpečení, příspěvky na politiku zaměstnanosti a veřejný zdravotní pojištění
nedaňové
příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků organizací s přímým vztahem
přijaté sankční platby a vratky transferů
příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaňové příjmy
přijaté splátky půjčených prostředků
kapitálové
příjmy z prodeje dlouhodobé majetku a ostatní kapitálové příjmy
příjmy z prodeje akcií a majetkových podílů
přijaté transfery například z EU, převod z národního fondu
Výdaje běžné
výdaje na platy a ostatní platby za provedené práce a pojistné
neinvestiční nákupy a související výdaje
neinvestiční transfery podnikovým subjektům a neziskovým organizacím
neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektů a mezi peněžními fondy téhož subjektu
neinvestiční transfery obyvatelstvu, neinvestiční transfery do zahraničí
neinvestiční půjčené prostředky
neinvestiční převody národnímu fondu
ostatní neinvestiční výdaje
kapitálové
investiční nákupy a související výdaje
nákup akcií a majetkových podílů
investiční transfery
investiční půjčené prostředky
investiční převody
ostatní kapitálové výdaje
Funkce státního rozpočtu:
• k nashromáždění finančních prostředků za účelem zajištění veřejných statků a ostatních statků, které vláda zabezpečuje sama z různých důvodů jako jsou sociální, politické a podobně, například hasiči
• k ovlivňování činností, které mají za následek nějaké externality
• k přerozdělování důchodů
• k usměrňování makroekonomického vývoje země (pomocí příjmů a výdajů může ovlivňovat některé makroekonomické veličiny)
Mandatorní výdaje:
• stát je povinen je hradit ze zákona či na základě jiných závazků a bez ohledu na výši jeho příjmů
• největší část výdajů
• nejvíce prostředků jde na úhradu sociálních transferů (penze, důchodové pojištění, státní sociální podpora, nemocenské dávky, zdravotní pojištění za osoby, za které ho hradí stát…), transfery do mezinárodních organizací (např. Světová banka, Mezinárodní měnový fond…), příspěvky na spoření apod.
Nemandatorní výdaje:
• stát je realizovat nemusí, ale podle aktuální ekonomické situace hradit může
• například na rozvojové projekty, infrastrukturu, vědu a výzkum…
Saldo státního rozpočtu
Zjednodušený model
BS = t . Y – G – TR
BS = t . Y – (G + TR)
• Příjmy: daně (v závislosti na sazbě daně t a výše důchodu Y)
• Výdaje: vládní nákupy statků a služeb (G) a transfery (TR), je saldo státního rozpočtu vyjádřeno vztahem
Mechanismus fungování nástrojů fiskální politiky
Automatické stabilizátory
• nástroje, které fungují samy o sobě (aniž by vláda přijímala nějaká opatření s cílem je využít pro ovlivnění ekonomiky)
• například progresivní zdanění mezd, změna objemu transferových plateb v důsledku zvýšení počtu nezaměstnaných
Diskreční politika
• souvisí s rozhodnutím subjektu provádějícího fiskální politiku využít některý nástroj fiskální politiky k zásahu do ekonomiky
• jde především o změnu vládních výdajů na nákup statků a služeb a transferů z hlediska výše i struktury za účelem ovlivnit makroekonomický vývoj
• např. investiční výdaje, které vedou k zaměstnání dalších pracovníků, snižování daní v rámci dnové reformy za účelem ponechání více finančních prostředků v rukou domácností a organizací
Fiskální expanze
Krátké období
• HDP skutečné je nižší než potenciální
o fiskální expanzivní politika má za následek růst produkce a i růst zaměstnanosti a cenová hladina vzroste jen mírně
• HDP bude na úrovni potenciálního
o expanzivní fiskální politika má na svědomí výraznější zvýšení cenové hladiny
Dlouhé období
• fiskální expanze vede k výraznému růstu cenové hladiny
Fungování fiskální politiky
• Keynsiánství
• Klasici
• Bartlova – Richardova hypotéza
• Ekonomie strany nabídky
Nezaměstnanost
• vzniká tehdy, když poptávka po pracovních příležitostech převyšuje nabídku volných pracovních míst
• zaměstnaní
o ti, kteří mají placené zaměstnání nebo sebezaměstnání (OSVČ), i ti, kteří sice právě nejsou v pracovním poměru přítomní (např. jsou ve stavu nemocných nebo na mateřské dovolené)
• nezaměstnaní
o – ti, kteří jsou schopni a ochotni pracovat, nemají placené zaměstnání (nebo sebezaměstnání), aktivně si práci hledají a jsou zároveň ochotni během určitě doby do pracovního poměru nastoupit
• ekonomicky aktivní obyvatelstvo
o zaměstnaní + nezaměstnaní
• ekonomicky neaktivní obyvatelstvo (např. studenti, invalidé, penzisté,…)
Měření nezaměstnanosti:
• Absolutní počet nezaměstnaných
• Míra nezaměstnanosti
o procentuelní podíl počtu nezaměstnaných a počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva
míra nezaměstnanosti = ((nezaměstnaní) / (ekonomicky aktivní obyvatelstvo))*100
• Další ukazatele nezaměstnanosti, např. vzhledem k pohlaví, profesí, věku, teritoriu
Typy nezaměstnanosti:
• Dobrovolná
o lidé nepracují, jelikož nechtějí, nehledají práci, do výpočtu nezaměstnanosti se nezahrnuje
• Nedobrovolná
• Podle příčiny nezaměstnanosti:
o frikční
o strukturální
o cyklická
o sezónní
• Strukturální nezaměstnanost
o z důvodu nesouladu mezi kvalifikačním požadavky volných pracovních míst a míst poptávaných, například nezaměstnaný instalatér nemůže nastoupit na volné místo učitele
o z důvodu regionální nerovnováhy na trhu práce např. firmy nabízení volná pracovní místa na jednom konci republiky ale nezaměstnaní jsou na druhém
o útlum jednoho odvětví, kde dochází k poklesu nabízených volných pracovních mít je obvykle doprovázen rozmachem odvětví jiného, ale s jinými kvalifikačním požadavky – nutnost rekvalifikace pracovníků
• Cyklická nezaměstnanost
o z důvodu cyklické změny ekonomiky (růst, pokles), mění se pak i podmínky zaměstnavatelů, kteří jsou nuceni měnit stav zaměstnanců
o rozdíl mezi přirozenou a skutečnou mírou nezaměstnanosti
o ekonomický růst – zvyšování nabídky pracovních míst, pokles nezaměstnanosti a naopak
• Frikční nezaměstnanost
o v důsledku přirozeného pohybu lidí jako pracovní síly
o dočasná
o z důvodů např. změny bydliště, vstupu do pracovního procesu po studiu, změny zaměstnání za vidinou lepšího uplatnění, propouštění kvůli zániku podniků, změnám organizačním nebo v inovaci technologických postupů…
• Sezónní nezaměstnanost
o v důsledku sezónního charakteru dané práce
o typická v zemědělství, stavebnictví
Příklady opatření státu
Pasivní
• vyplácení dávek nezaměstnaným ze státního rozpočtu
Aktivní
• zlepšování dostupnosti informací o pracovních příležitostech
• státem podporované rekvalifikační programy, snižování sociálních dávek
• podpora migrace lidí za prací, rozšiřování mateřských škol při jejich nedostatku, budování infrastruktury (dostupnější dopravní spojení atp)
• vytváření nových pracovních míst, vládní zakázky -> potřeba dalších pracovníků
Dopady nezaměstnanosti
Sociální
• psychické zatížení v důsledku ztráty zaměstnání a poklesem příjmu jedince, narušení jeho dosavadních společenských vztahů -> možný nárůst nemocnosti, narušení rodinných vztahů apod.
• vyšší kriminalita, výskyt alkoholiků, narkomanů atp.
• větší nebezpečí radikalizace nezaměstnaných postižených skupin -> nepokoje s podtextem politickým, rasovým až xenofobním
Ekonomické
• ztráta produkce, která mohla být vyrobena, kdyby bylo dosaženo potencionálního produktu
• zpravidla vyšší nezaměstnanost -> vyšší výdaje ze státního rozpočtu (vyšší objem vyplacených sociálních dávek, podpor v nezaměstnanosti, povinného zdravotního pojištění hrazeného státem za nezaměstnané apod.)
• poklesu příjmů do státního rozpočtu v podobě daní z příjmu
• ztráta kvalifikace pracovníků (kvalifikace jako jeden ze zdrojů ekonomického růstu)
Příklad výpočtu nezaměstnanosti:
• počet nezaměstnaných – 600 000
• počet zaměstnaných včetně sebezaměstnaných 7 mil.
• Celkový počet obyvatel 9 mil
• Počet dětí 300 000
a) Jaký je počet ekonomicky aktivních obyvatel? 600 000 + 7 000 000 = 7 600 000
b) Jaký je počet ekonomicky neaktivních obyvatel? 9 000 000 – 7 600 000 = 1 400 000
c) Jaká je míra nezaměstnanosti? U = (600 000 / 7 600 000) * 100
U = 7,89%
Inflace
• Růst celkové hladiny cen v čase v dané ekonomice
• Rostou ceny zboží a služeb -> při stejném důchodu je pak možné za stejnou částku pořídit méně
Míra inflace
• Vypovídá o tom, do jaké míry došlo ke znehodnocení peněz, jak silně se projevuje inflace
• Míra růstu agregátní cenové hladiny mezi dvěma období (rok, měsíc…)
• Informaci o hodnotách míry inflace se využívá např. k valorizaci (úpravě) mezd, důchodu, sociálních dávek, při uzavírání smluv…
Deflace x dezinflace
Deflace
• Pokles cenové hladiny
• Klesají ceny zboží a služeb -> při stejném důchodu je pak možné za stejnou částku pořídit více
Dezinflace
• Dochází k inflaci, ale cenová hladina roste stále pomaleji
Cenové indexy pro měření inflace
• Deflátor HDP
• Index spotřebitelských cen
• Index cen výrobců – průmyslových, zemědělských
• Index cen stavebních prací a stavebních objektů
• Index cen tržních služeb v produkční sféře
Typy inflace
Podle tempa růstu cenové hladiny
• Mírná
o Pomalý růst cen
o Důvěra v hotovostní peníze
o Míra inflace je jednociferná
• Pádivá
o Rychlý růst cen
o Míra inflace je dvoj- až tříciferná
o Ztráta důvěry v hotovostní peníze, lidé ukládají svůj majetek do nemovitostí, starožitností atp
Podle vlivu na relativní ceny
• Vyrovnaná
o Stejné tempo růst cen všech statků a služeb
o V praxi prakticky není
• Nevyrovnaná
o Rozdílné tempo růstu cen, statků a služeb
Podle příčin vzniku
• Poptávková
o V důsledku velkého růstu agregátní poptávky
• Nabídková
o V důsledku poklesu agregátní nabídky
Podle očekávání ekonomických subjektů
• Anticipovaná
o Subjekty s ní počítají, očekávají ji, mohou brát v úvahu při rozhodování
• Neanticipovaná
o neočekávaná
Vztah inflace a nezaměstnanosti
Phillipsova křivka
• vyjadřuje vztah mezi nezaměstnaností a inflací
• nezaměstnanost - inflace (za předpokladu krátkého období a že očekávaná míra inflace je beze změny, v dlouhodobém období se nezaměstnanost navrací na přirozenou úroveň)
Příklad na výpočet míry inflace
V ekonomice jsou vyráběny statky A a B. Ceny a množství těchto statků v letech 2007 a 2008. Jaký výchozí rok je určen rok 2007.
Statek 2007 2008
Množství cena množství cena
A 55 20 59 25
B 30 15 22 15
Nominální HDP v běžných cenách Reálný HDP ve stálých cenách
HDP(07) = 55*20 + 30*15 = 1550 HDP(07) = 55*20 + 30*15 = 1550
HDP(08) = 59*25 + 22*15 = 1805 HDP(08) = 59*20 + 22*15 = 1510
Deflátor HDP Meziroční míra inflace v roce 2008
07 = 1550/1550 * 100 = 100 míra inf: (( Def07 – Def08)/def07)*100
08 = 1805/1510 * 100 = 119,5 míra inf: ((119,5 – 100)/100)*100 = 19,5%
